Vánoce již tradičně jistě přinesly řadu nových majitelů dronů. Ti by ovšem neměli svůj stroj pouštět do vzduchu hned, jak jej vybalí. S koncem prosince totiž vstupuje v platnost zcela nová evropská legislativa, která bude užívání dronů regulovat, a to jak v případě většiny nových i současných profesionálních letců, tak amatérů. A řešení přináší například český startup Dronetag.
Zatímco ještě před pár lety byly drony jen hračkou v rukou profesionálů, dnes se – podobně jako u zrcadlovek – jedná o relativně dostupný a žádaný gadget, se kterým lze létat a pořizovat zajímavý obsah. Až doposud byl provoz dronů poměrně benevolentní, což se ovšem od 31. prosince změní.
„Povinná registrace a složení online testu bude platit od 31. prosince 2020 pro všechny piloty vyjma těch, jejichž drony nemají kameru nebo spadají do kategorie hraček a současně jejich vzletová hmotnost nepřesahuje hmotnost 250 gramů,“ vysvětluje zásadní změny Lukáš Brchl, šéf Dronetagu.
Startup nabízí unikátní IoT zařízení, které zajišťuje bezpečný a koordinovaný provoz dronů. A právě toho bude chtít docílit i nová evropská legislativa. „Drony nově uvedené na trh budou muset být opatřeny identifikačním štítkem třídy, do níž náleží. Ty stávající budou v provozu v rámci tzv. přechodného období,“ doplňuje Brchl.
Registrování dronu by mělo být provedeno nejpozději do 31. prosince, registraci je ovšem možné vykonat již nyní. Naštěstí tato povinnost nevyžaduje stání dlouhých front na úřadech, ale vše lze provést jednoduše online na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví.
Ještě před samotnou registrací je však dobré pořádně nastudovat edukační web Řízení letového provozu, ve kterém se majitel dronu dozví například to, do jaké ze tří kategorií provozu dronů by se měl přihlásit či do jaké třídy vybavenosti a technických parametrů spadá jeho dron.
Jak již bylo řečeno, na ty drony, které jsou určeny pouze jako hračka s hmotností do 250 gramů a rychlostí letu maximálně 19 m/s, se nová legislativa nevztahuje. Drtivá většina majitelů ovšem vlastní drony střední třídy, tedy zařízení výrazně sofistikovanější, která jsou schopna delšího doletu, snímání obrazu a dalších možností.
Tyto drony již spadají do kategorií, které registraci vyžadují. Zároveň je také požadováno, aby jejich majitel vykonal online test, který prověří znalosti v problematice provozu dronů na našem území. Spolu s tím jde také ruku v ruce nutnost mít takový dron vybavený různými bezpečnostními systémy. Od kategorie C1 je to například „failsafe systém“, který chrání před ztrátou signálu dronu.
Současně bude nutné, aby měly drony tzv. E-identifikaci a geo-awareness, které budou umožňovat identifikovat dron během letu a zároveň informovat pilota o zakázaných letových zónách. Tato povinnost se bude vztahovat na všechny nové drony opatřené C štítkem a také na starší drony, které spadají do kategorie Specifické, tedy pro drony, které létají ve městech, mimo vizuální dosah či v jiných omezených zónách (letiště, národní parky, elektrárny a podobně).
Krabička řešící spoustu problémů
Příčina všech těchto legislativních kroků je vcelku jednoduchá. Z důvodu neustále houstnoucího provozu ve vzdušném prostoru bylo nutné nalézt řešení, jak mít osoby z řad rekreačních uživatelů dronů, jež zasahují do provozu ve vzdušném prostoru stále častěji, více pod kontrolou.
„Drony nejsou v současnosti vybaveny pro vzájemnou koordinaci ve vzdušném prostoru, což se od nového roku změní. Předejde se tak incidentům, jako je například zastavení provozu na letišti,“ vysvětluje Lukáš Brchl, který s kolegy nabízí možnost provozu i starších dronů, které nejsou vybaveny potřebnou technologií.
Řešení, které vzniklo v dílnách startupu Dronetag, míří především na profesionální piloty, kteří chtějí i nadále využívat své drony, jež nejsou dostatečně vybaveny po technické stránce. IoT zařízení, které se upevňuje přímo na dron, je malá krabička o váze třiceti gramů.
Ta pomocí satelitního signálu získává svou polohu, kterou s identifikačním číslem dronu v reálném čase odesílá do centrálního systému přes mobilní sítě nebo Bluetooth subjektům v okolí. Napájení takového zařízení může být řešeno buď prostřednictvím vlastní baterie, nebo ze zdroje dronu. Udávaná doba provozu je až osm hodin.
„Díky našemu zařízení se drony nejenže nesrazí mezi sebou, ale nebudou překážet ani ostatní letecké dopravě. Zároveň jsme vytvořili aplikaci, která pomáhá s dodržováním nových pravidel EU. Drony je tak možné sledovat v reálném čase na leteckých mapách společně i s letadly a dalšími účastníky letového provozu. Piloti je tak mohou využívat zodpovědně v rámci předpisů,“ dodává Brchl.
Z dronů se tak začíná stávat nástroj svázaný řadou pravidel. Ať už se to jejich provozovatelům líbí, či nikoliv, je to nezbytný krok pro zabezpečení prostoru nad našimi hlavami. Kdo registraci nevykoná, a přesto bude svůj dron provozovat, riskuje tím udělení pokuty, která může být v extrémních případech až několik milionů korun.
