České dráhy ve spolupráci s rakouským dopravcem ÖBB obnoví přímé vlakové spojení mezi Prahou a Vídní po historické trati Františka Josefa přes Tábor. Jeden pár vlaků v pracovní dny a dva páry o víkendech propojí turistické regiony Čech a Dolních Rakous. Vlaky vyjedou s novým jízdním řádem od 11. prosince 2022.
„Obnovené spojení Prahy a Vídně přes Benešov u Prahy, Tábor a Třeboň nabídne nové možnosti pro turismus na obou stranách česko-rakouské hranice, sblíží obyvatele a nabídne další příležitosti pro rozvoj kontaktů mezi Čechy a Rakušany. Nové spojení není jen doprava mezi Prahou a Vídní, ale především jde o propojení regionů mezi Prahou a Českými Velenicemi na naší straně a krajů Waldviertel a Weinviertel v Rakousku,“ říká Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu, a prezentuje také rozsah připravovaného spojení.
„Ve spolupráci s našimi partnery v Rakousku jsme připravili jeden pár rychlíků, který bude každý den dopoledne odjíždět z Vídně do Prahy a odpoledne bude jezdit v opačném směru. Druhý pár bude jezdit o sobotách a nedělích ráno z Prahy a z Vídně se bude vracet odpoledne. Na vlaky nasadíme naše moderní klimatizované soupravy. Ve vlaku bude také bezbariérový vůz upravený pro cestování osob na vozíku nebo vozy s místy pro uložení jízdních kol a cestující budou mít k dispozici i další služby, které v našich moderních rychlících nabízíme,“ uvádí Jiří Ješeta.
Cesta mezi Prahou a Vídní po dráze Františka Josefa bude trvat něco málo přes 5 hodin. Vlaky zastaví v mnoha regionálních centrech v Česku a v Dolních Rakousích, např. v Benešově u Prahy, Olbramovicích, Táboře, Soběslavi, Veselí nad Lužnicí, Třeboni, Suchdole nad Lužnicí, Majdaleně, Třeboni a Českých Velenicích. V Rakousku budou pokračovat do Gmündu (NÖ), Schwarzenau, Sigmundsherbergu a dalších míst a svou jízdu ukončí na nádraží Františka Josefa ve Vídni. Kvůli neelektrifikovanému úseku mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi jsou na trase plánované dvě výměny lokomotiv.
Předpokládá se, že v další fázi dojde k rozšíření provozu na dva páry vlaků denně. Uvedení tohoto provozního modelu do života bude závislé například na zájmu veřejnosti o tyto spoje a na dalším rozvoji infrastruktury.
Slavná Vindobona
Poprvé byl spoj zaveden v oběhu 1957 jako rychlá motorová jednotka FDt 50/51 z nádraží Berlin Ostbahnhof přes Drážďany, Ústí nad Labem, Prahu Hrabovku (úvrať), Prahu hl.n., Tábor, České Velenice a Gmünd do stanice Wien Franz-Josef-Bahnhof. Nejvyšším bodem trasy byla stanice Střezimíř 587 m n.m. Předchůdcem byly vlaky FDt Berlín – Praha jezdící od prosince 1950 a také rychlíkové spojení přímými vozy do Vídně.
Vlaky byly využívány převážně západními Berlíňany, diplomaty a Skandinávci pro průjezd NDR. Proto v Berlíně navazovaly na noční vlaky z Kodaně (Ostsee-Express) a Stockholmu (Saßnitz-Express přes železniční trajekt Warnemünde – Gedser a Saßnitz – Trelleborg). Od roku 1962 měl přípoj na kyvadlové vlaky do a z nádraží Berlin Zoologischer Garten v tehdejším Západním Berlíně.
Od zavedení byly pro expes 54/55 Vindobona použity dieselové motorové jednotky. Železniční správy tří zemí – Deutsche Reichsbahn (DR), Československé státní dráhy (ČSD) a Österreichische Bundesbahnen (ÖBB) se dohodly na střídání v nasazení jednotek na tento spoj ve dvouročním intervalu.
Od 1. 6. 1992 expres opustil po 35 letech v úseku z Vídně do Prahy svoji původní a tradiční trasu Wien Franz-Josefs Bahnhof – Gmünd – České Velenice – Praha hl. nádraží a začal jezdit po nové trase (sice o 75 km delší, ale umožňující rychlejší jízdu) Wien Südbahnhof – Hohenau – Břeclav – Brno hl.n. – Havlíčkův Brod– Praha-Holešovice a dále po původní trase Děčín – Drážďany – Berlin-Lichtenberg příj., Berlin-Hauptbahnhof odj.
