Jihočeskému kraji i dopravci GW Train Regio (GWTR), začínají vznikat komplikace před plánovaným uzavřením smlouvy. České dráhy mají u úřadu pro Ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již několik týdnů stížnost, ve které v mnoha bodech argumentují řadou nesmyslů ze smlouvy, kterou GWTR kraji nabídlo. Předně cena za ujetý kilometr, případně i rychlost vlaků.

Od začátku je také patrné velké propojení soukromé firmy ČSAD Jihotrans (pod kterého GWTR patří) a kraje. Firmu ovládá Robert Krigar, který se s poměrně nadstandardními kontakty na některé krajské úředníky netají. Jihotrans je velmi významným autobusovým dopravcem v Jihočeském regionu, a kraj „svému“ dopravci přiděluje autobusové linky i bez výběrového řízení, což je i případ nedávno zastaveného provozu na lokálce do Týna nad Vltavou, kde o zajištění dopravy projevilo zájem více autobusových dopravců, marně.

Já na bráchu, brácha na mě..

Kraj si tak začátkem letošního roku pro zajištění provozu na třech lokálkách vybral právě GWTR ze skupiny ČSAD Jihotrans, snahu o převod provozovatele osobní dopravy na firmu Roberta Krigara prosazuje dlouhodobě i hejtman Zimola, který chce současného dopravce České dráhy ze Šumavy odstranit. ÚOHS tak v současné době bude řešit zvláštně formulované požadavky kraje zanesené do smlouvy.

Předně není jasné, jak GWTR vypočítal cenu za ujetý kilometr který bude od kraje inkasovat. I když firma nabídla v prvním kolem cenu mírně pod stokorunou, při otevírání obálek srazila cenu na současných 88 korun, což České dráhy označují za fiktivní, neboť za tuto cenu není možné na typu těchto tratí vykazovat ziskovost, a tedy i rentabilitu udržitelnosti kvality a standardů cestování. Právě na podivně formulovanou cenu se ÚOHS chce zaměřit. Kraj také nedávno uvedl, že prokazatelné ztráty hodlá dopravci hradit, což může být i více než 88 korun se kterými GWTR do soutěže vstupovalo.

Dotační deštník za 2,3 miliardy na 15 let

ČSAD Jihotrans tak v čele s Robertem Krigarem může snadno dosáhnout na peníze, pro které nebude muset investovat peníze z vlastních zdrojů, pokud by na trase tzv. Šumavských lokálek, vyjel s běžnými motorovými vozy kterých je v Evropě u POOL pronajímatelů poměrně dost. Firmě jde především o dotace, a tedy i částku 2,3 miliardy korun, které by kraj postupně do soukromého dopravce načerpal.

Ze smlouvy kterou GWTR kraji dále nabízí je patrné, že dopravce nebude mít závazek pro jakoukoliv nutnost modernizovat a nakupovat případně vozidla zcela nová. Podivné pak jsou formulace ohledně motorových vozů řady 810, které dopravce provozuje na řadě jiných lokálek v zemi, kde již v minulosti zajištění osobní dopravy získal. Tento typ motorových vozů je u firmy v převaze, a kraj, který prosazuje striktní požadavky od národního dopravce České dráhy, tak v případě vozidlového parku GWTR je značně benevolentní. GWTR je také velkým „dovozcem“ postupně vyřazovaných některých motorových vozů tohoto typu na Slovensku od ZSSK.

Celá smlouva mezi GWTR a Jihočeským krajem je značně zavádějící, když ještě ve svém samostatném odstavci popisuje nasazování vozidel pro rychlosti 100km v hodině, což je nerealizovatelná rychlost, neboť 99 procent všech Šumavských lokálek je koncipováno pro maximální rychlosti do 65km v hodině. Kraj i tak nadále na výběru „domácího“ dopravce trvá, a nehodlá v tom nic měnit. Ačkoliv vazby mezi soukromým sektorem a státním úřadem není zrovna pro běžného občana akceptovatelné, sofistikovaná spolupráce Jihočeského hejtmanství a soukromé firmy je na velmi vysoké úrovni.

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na