Konec jednoho socialistického zázraku, kdy na koleje tehdejších Československých státních drah vyjela první série elektrických jednotek řady 451 a 452 – se neodvratně blíží. Jejich působiště ale nebylo právě zanedbatelné. Žabotlam, jak se těmto vlakům přezdívalo, jezdil prakticky na všech elektrifikovaných tratích kolem hlavní metropole. Dále pak na spojce Nymburk – Poříčany, kde byla nasazována verze s jedním vloženým vozem. V Ostravě a Žilině, nebo i v Košicích a Ústí nad Labem.
Konec socialistického zázraku
Ačkoliv je jejich osud nejspíš dávno naplánován, České dráhy zachovají i jednu soupravu pro muzeální účely. Není bez zajímavosti, že první souprava ještě s označením EM 475.1 vyjela na koleje ČSD už v roce 1955. Tehdejší vládou ovládaná média, přinášela řadu oslavných článků mířících za konstruktéry, až po samotné postupné zavádění do provozu. Jednotky byly dodávané jako čtyřvozové. Přesněji řečeno dopravní čtyřvozová jednotka se skládala ze dvou tzv. technických jednotek tvořených vždy jedním elektrickým motorovým vozem (dnešním názvoslovím řečeno elektrickým vozem) a jedním nemotorovým (dnes vloženým) vozem.
Nejprve byly dodány do dep v Praze (zpočátku jezdily na trase Praha – Kolín – Pardubice, později i do Hradce Králové, Chocně a Nymburka, Lysé nad Labem a Kralup) a Bohumíně (trasa Ostrava – Žilina), po nějakou dobu byly i v Ústí nad Labem a v Košicích (1967–1976, jezdily z Košic ve směrech Spišská Nová Ves a Čierna nad Tisou). V letech 1976–2003 byly všechny soustředěny do Prahy, poté byly některé postupně převáděny do Olomouce, kde jezdily jako třívozové na trati do Nezamyslic.
Číslovány jsou technické jednotky, proto jsme měli podle původního číslování jednotky např. EM 475.1001 až EM 475.1102, podle nového číslování řadu 451 s čísly 001 až 102. Vypouštěním nebo vkládáním vložených vozů vzniká pak i menší počet šestivozových, pětivozových nebo třívozových dopravních jednotek. Pro zvýšení kapacity vlaku bývají jednotky spojovány do dvojic, řídící systém umožňuje i ovládání tří spojených jednotek, tedy šesti elektrických vozů.
Přepravní kapacita čtyřvozové jednotky byla původně 300 míst u řady 451 a 294 míst u řady 452, postupně v důsledku oddělení předního představku v elektrickém voze tento počet poklesl o 4 a zřízením prostoru pro vlakovou četu v jednom vloženém voze o další 3 místa. Počet stojících je u obou řad uváděn shodně 380.
Vozy jsou charakteristické dvoukřídlými automatickými posuvnými dveřmi pro cestující, elektricky ovládanými a pneumaticky poháněnými, s nástupem bez schůdků z úrovně nástupiště. Vozy jsou jednopodlažní, střední část včetně nástupních prostor má podlahu v úrovni nástupiště (cca 550 mm nad TK), nad podvozky je úroveň podlahy zvýšená.
Dráhy zároveň tyto vlaky nahrazují modernizovanými patrovými vozy Bmto, které můžeme znát např. z Posázavského Pacifiku, na spojích Praha – Týnec nad Sázavou – Čerčany. Několik modernizovaných verzí jezdilo i na trase Kolín – Havlíčkův Brod, ale také z Rybníka do Lipna nad Vltavou.
