Radní hlavního města schválili změnu územního plánu železničního úseku mezi hlavním a smíchovským nádražím. Informoval o tom náměstek primátora Tomáš Hudeček. Mezi Vyšehradem a Hlavním nádražím by měla být trať zkapacitněna a měla by být zároveň tišší. Na Výtoni pak vznikne nová zastávka. „Je to slabá náplast na nefungující nádraží Vyšehrad, bohužel neexistuje možnost, jak ho otevřít,“ řekl Hudeček.
{loadmodule mod_banners,Banner 468 x 60}
{loadmodule mod_bw_social_share,BW Social Share}
Město společně se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) zároveň musí v případě zvýšení kapacity trati vyřešit problém s historickým železničním mostem z Podskalí na Smíchov. Most je dvojkolejný a město potřebuje koleje tři. Pravděpodobně bude vedle něj postaven nový most. „Třetí kolej je potřeba, vlaky musí přejet Vltavu. Most je památkou, proto vedle bude postaven nový. Není to ideální řešení, ještě se to proto bude dál řešit,“ uvedl Hudeček.
Zastávka Královské Vinohrady
V celém úseku byladříve provozována právě již jmenovaná zastávka Praha – Vyšehrad. Na trase se ovšem nacházela ještě zastávka Praha – Královské Vinohrady. Její torzo se dnes nachází hned u výjezdu z tunelů od hlavního nádraží obloukem ke spojce Vyšehrad a Smíchov.
Provoz na dráze císaře Františka Josefa do Českých Budějovic byl zahájen roku 1871 a provoz na Pražské spojovací dráze, která spojovala nádraží Františka Josefa (dnešní hlavní nádraží) a Západní nádraží (dnes Praha-Smíchov) 15. srpna 1872. Obě dráhy vybudovala soukromá společnost KFJB, která byla roku 1884 jako jedna z prvních zestátněna.
Fotografie | Původní budova stanice Královské Vinohrady
Na budějovické dráze zpočátku první zastávkou po Praze byla až Hostivař. 1. března 1882 na ní bylo zřízeno nádraží Nusle, později přemenované na Nusle-Vršovice (Nusl-Verschowitz) a po roce 1948 na Praha-Vršovice. Zastávka Královské Vinohrady (Königliche Weinberge), společná pro obě tratě, byla uvedena do provozu 1. října 1888 v den zahájení osobní dopravy na Pražské spojovací dráze. Dráhy se větvily hned za zastávkou, přičemž berounská trať zpočátku překonávala tehdejší Havlíčkovu ulici (dnešní Bělehradská) úrovňovým přejezdem.
Původní malá staniční budova se nacházela mezi rozbíhajícími se jednokolejnými tratěmi. Nástupiště byla krytá a vedl k nim nadchod. Roku 1901 byla trať do Smíchova zdvojkolejněna, ale protože dále do Prahy pokračoval stále jen jeden dvojkolejný tunel, byla zaústěna do budějovické dráhy. 30. září 1904 byla k nádraží Vinohrady prodloužena tramvajová trať od Václavského náměstí, která do té doby končila nad Nuselskými schody .
Přestavba a následné zrušení
V letech 1912–1913 prošla zastávka zásadní rekonstrukcí. Ulice byla zahloubena a přemostěna, což umožnilo od 21. listopadu 1914 prodloužit tramvajovou trať dále do Nuslí. Byla postavena nová secesní staniční budova s číslem popisným 407. Koleje byly přeloženy a vznikla dvě krytá nástupiště ze zvýšenou nástupní hranou a nový nadchod. Přestavbu stanice navrh architekt Jan Heindl, uspořádání kolejí a podjezdu inženýr V. Němeček.
Fotografie | Vlevo budějovická, a v pravo plzeňská dráha kde se také nacházela zastávka Vinohrady
Roku 1923 byla zastávka rozšířena o kusou kolej z nádraží Nusle-Vršovice. Stala se výchozí a koncovou zastávkou některých vlaků na benešovské i modřanské trati a byla povýšena ze zastávky na samostatnou stanici. Od roku 1927 zde fungovala i nádražní restaurace. Roku 1932 byl však staniční úřad zase zrušen a roku 1933 byla zrušena i výpravna a stanice se opět stala jen zastávkou. V květnu 1942 bylo před dosavadní název zastávky přidáno slovo „Praha“-„Prag“ (k Praze byly Královské Vinohrady připojeny již roku 1922).
V souvislosti se stavbou druhého a třetího vinohradského tunelu byla stanice v roce 1944 při otevření druhého tunelu zrušena. Vlaky zde přestaly zastavovat 1. června, 3. července 1944 pak byla stanice zrušena. Podle Novin Prahy 2 sloužila zastávka jednosměrně pro vlaky směrem z Prahy do Berouna až do 60. let.
Staniční budova dnes slouží jako sídlo Technické ústředny Českých drah. Dochovaly se i relikty dlažby prvního nástupiště. Kvůli stísněným poměrům se v plánech na rozvoj železniční sítě v Praze neobjevují návrhy, které by počítaly s obnovením zastávky na stávajících tratích. Nádraží Vinohrady na příměstské železnici z Berouna však bylo tématem jedné bakalářské práce pod vedením Patrika Kotase na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
{loadmodule mod_banners,Banner 480 x 300}