Nenápadný snímač na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko, popisují experti Vysokého učení technického v Brně (VUT) bezpečnější železnici budoucnosti. O technologii českých vědců mají zájem i v cizině.

Fakultě strojního inženýrství VUT pomáhají s vývojem technologie tuzemští i tchajwanští spolupracovníci. Tchaj-wan se nasazení senzorů do testovacího provozu snaží co nejvíce urychlit kvůli nedávné železniční tragédii, která si vyžádala přes padesát mrtvých. Nehoda, při níž vlak narazil do nákladního vozidla, byla nejhorší havárií na tchajwanské železnici za více než sedmdesát let.

Podle mluvčí brněnské fakulty Ivety Hovorkové by ale senzory mohly v budoucnu zajistit vyšší bezpečnost i na evropských železnicích.

“Až v průběhu spolupráce se ukázalo, že by mohly být rychleji nasazeny na Tchaj-wanu a využity i z hlediska bezpečnosti, protože o to mají tamní úřady zájem. Pokud se systém v praxi osvědčí, lze jej nasadit i v Evropě. To je ale zatím spíše na úrovni možnosti a úvah vědeckého týmu, obecně je legislativa v Evropě komplikovanější a zavádění novinek na železnice taktéž,” uvedla pro Magzine.cz Hovorková.

Odborníci z VUT senzory prověřovali ve středu v brněnském Králově Poli. Technologie je již funkční a má za sebou sérii prvních testů, teď ji čeká další vylepšování. Kromě toho, že může zabránit železničním neštěstím, měla by být schopna indikovat také stav trati i vlakových souprav.

Snímače umístěné na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, díky elektronice a připojení k internetu odešlou signál do centra a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko, vysvětlil princip Zdeněk Hadaš z ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.

Vyzkoušeli jsme, že senzor zachytí jakýkoliv vzruch, třeba jen poklepání kamenem. Pokud se například na kolej sesune půda, ohrozí ji zemětřesení, praskne, nebo na ni najede auto, umělá inteligence to vyhodnotí a varuje,” popisuje Hadaš.

Brněnská technika má ve spolupráci s firmami ALIS Tech a Drážní revize na starost vývoj senzoru a komunikaci. Tchajwanská strana řeší zpracování signálu metodami umělé inteligence.

Výzkumníci technologii původně zamýšleli jako doplněk takzvané prediktivní údržby – chtěli s její pomocí zaznamenávat změny v kolejišti dříve, než se poškození stane viditelným.

“Tchaj-wan má ale i další potřeby. Je to velmi hornatý ostrov, který je seizmicky aktivní, často tam dochází k zemětřesením či sesuvům půdy. Proto je pro ně zajímavé využít chytrých měřicích bodů i pro včasné varování, například v kombinaci s kamerovými systémy,” popsal Hadaš.

Zlevnění výroby

Dosah senzoru je 20 až 25 metrů na každou stranu. Jeden snímací bod vyjde zhruba na 10 000 korun. Podle Hadaše je vhodné senzory umístit na kritická místa jako jsou vjezdy do tunelu nebo výhybky.

V testovacím režimu by už nyní mohly snímat dění na tchajwanských železnicích, zatím ale plány hatí koronavirová pandemie. Výzkumníci proto připravují další dlouhodobé testy v Česku, a to na soukromých tratích dvou velkých průmyslových podniků.

Dále plánují vývoj vlastních komponent, protože zatím kupují jen ty komerčně dostupné. “Pokud bychom vyvinuli vlastní, můžeme tím cenu systému řádově snížit,” dodává Hadaš.

Za srážku vlaků v Němčicích nad Hanou nejspíš mohla nepovolená jízda. Vyšetřování potrvá měsíce

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments