Bukurešť. Žádné stopy sovětské pompéznosti, účelné a praktické metro. Jediné v zemi

RUMUNSKO - Metro v Bukurešti, Bukurešťské metro (rumunsky Metroul bucureștean) tvoří čtyři linky podzemní dráhy pod hlavním městem Rumunska Bukureští. Jedná se o jediný systém podzemní dráhy v zemi, a s povrchovou dopravou tvoří ucelený systém hlavních přestupních bodů v celém městě. Vozový park tvoří dva typy souprav; starší rumunské výroby a modernější původem od firmy Bombardier. Ty jsou dodávané od roku 2002 a jsou vybaveny klimatizací.

Bukurešťské metro je většinou konstruované jako podzemní, s raženými (někde hloubenými) tunely. Stanice jsou založené v malé hloubce, jsou tedy budované v otevřené jámě z povrchu. Nástupiště mají délku celkem 126 m, což umožňuje provoz až šestivozových vlaků. Celková délka sítě činí 62,4 km s 59 stanicemi. Ve výstavbě je také linka M5 a v plánu je prodloužení linky M4 a vybudování linky M6. Metro jezdí denně cca od 5:00 hodin do 23:30 hodin se zhruba pětiminutovými intervaly. Stanice metra jsou označeny modrým písmenem M na bílém poli.

Přestože metrem se jezdí až od roku 1979, první projekty se objevily již v 30. letech 20. století. Byly součástí rozsáhlého plánu na moderní přestavbu metropole. V roce 1938 byla dokonce ustanovena společnost S.A. Metropolitanul, která měla metro budovat, a to od března roku 1941. Realizaci však odsunula pokračující druhá světová válka. Po ukončení bojů se k moci dostala komunistická strana, která již záměry měla svoje, a staré projekty tak upadly v zapomnění.

K metru se však nakonec Bukurešťané vrátili. V 70. letech již povrchová dopravní síť, přestože byla čtvrtá nejrozsáhlejší v Evropě, přestala zvládat dopravní nápor, a proto se rozhodlo o budování podzemní dráhy. Na rozdíl od ostatních zemí východní Evropy, kde byly obdobné provozy budované podle moskevského vzoru, v Bukurešti se metro podobá spíše těm známým ze západní Evropy.

# LINKA VZNIK DÉLKA STANICE
  M1 1979 37,7 KM 22
  M2 1986 18,6 KM 14
  M3 1983 8,6 KM 15
  M4 2000 3,6 KM 8
      62,5 KM 59

 

I vozy byly použity jiné, místo obvyklých 81-71 sovětského původu byly nasazeny domácí dvouvozové jednotky (spojené po třech do soupravy), vyráběné v závodu ASTRA Arad až do roku 1993.

První úsek linky M1 se cestujícím představil 16. listopadu roku 1979. Dlouhý byl přes 8 km a měl šest stanic. Krátce po jeho otevření se cestující v intervalech zhruba tří čtyř let dočkávali dalších nových úseků. Skutečný rozvoj však nastal až ke konci 80. let; to přibyla největší část současné podoby metra. Vzhledem k úsporným opatřením v energetice ale nové stanice nebyly příliš dobře osvětlené, musely být proto později rekonstruovány.

Útlum nastal až po roce 1990, pád socialismu změnil priority země; nyní tak bylo peněz méně a byly více potřebné. Znovu se s výstavbou nových, avšak mnohem kratších tratí, začalo až na přelomu století, zprovoznila se nová linka M4 . Podle plánu má vzniknout ve finální fázi celkem šest linek.

POZEMNÍ DOPRAVA

Pozemní doprava má hustou síť – 121 linek autobusů, 21 linek tramvají, 3 linky městských vlaků a 19 linek trolejbusů. Proto se může v první chvíli zdát poměrně komplikovaná, její výhodou je ale to, že na zastávku narazíte téměř na každém rohu. Pozemní doprava je v provozu každý den přibližně od 5 hodin do půlnoci. K dispozici jsou také noční autobusy, které jezdí od 23:00 do 1:00 každých 30 minut, od jedné do pěti hodin každých 60 minut a od pěti do šesti hodin ráno opět každou půlhodinu.

JÍZDNÉ V HLAVNÍM MĚSTĚ BUKUREŠŤ

Protože metro a pozemní hromadnou dopravu provozují jiní dopravci, liší se i platné jízdní doklady. Pro metro je možné zakoupit jednotlivé lístky: tzv. „2 trips" za 4 lei nebo „10 trips" za 10 lei. Je možné zakoupit i časové jízdenky, a to denní za 6 lei, týdenní za 15 lei, měsíční za 50 lei nebo měsíční omezenou na 62 jízd za 35 lei.

Nebo je také možné platit jízdné v metru skrze elektronickou peněženku, což je funkce Activ Card, která je vydávána společností RATB. Karta je nepřenosná a vydává se na průkaz totožnosti. Na ní se pak kromě služby elektronické peněženky, díky níž můžete platit jednotlivé jízdné velmi rychle a snadno (jednotlivá jízda v povrchových dopravních prostředcích stojí 1,30 lei), dají také nahrát různé časové jízdenky pro povrchovou dopravu. Denní pas stojí 8 lei, týdenní 17 lei a 15 denní 25 lei.

{snippet 130}

{snippet 131}