Při nehodě 3. května bylo zraněno 14 lidí. Jeden ze strojvedoucích projel návěstidlem, ačkoliv jeho souprava měla zůstat stát, řekl Martin Drápal z drážní inspekce. Při nehodě na jednokolejné trati byli čtyři lidi zraněni středně těžce, ostatní lehce. GWTR která po Českých drahách dopravu na tzv. Šumavských lokálkách nově provozuje, se od začátku potýká s celou řadou provozních komplikací.

“Došlo k selhání lidského faktoru. Jakoukoliv technickou závadu můžeme s největší pravděpodobností vyloučit,” řekl Drápal. Dodal, že chybně vjel na trať vlak směřující z Volar do Českých Budějovic. “Podrobnější informace budou v závěrečné zprávě o nehodě, která bude hotova za několik měsíců,” uvedl.

Čtyři středně těžce zraněné transportovali záchranáři letecky do nemocnice. Nikdo nebyl ohrožen na životě. Cestující většinou utrpěli pohmoždění hlavy nebo páteře. Mezi lehce zraněnými byly i tři děti.

Kvůli nehodě byla téměř celý den 3. května neprůjezdná železniční trať mezi Českými Budějovicemi a Černým Křížem. Ve vlacích jelo v době srážky přibližně 50 lidí a škoda na soupravách činila šest milionů korun, dalších 20.000 Kč pak jsou škody na trati. Spoje využívají většinou turisté, kteří cestují z Českých Budějovic do Českého Krumlova nebo k lipenské přehradě nebo na Šumavu.

Generální STOP funguje, ale jen když je signál

I když se na tratích v Česku již léta zavádí evropské zabezpečovací zařízení ETCS (nejde o generální stop – pozn. red.) a vznikající vládní koalice si jeho další implementaci dokonce dala do programového prohlášení, je stále mnoho tratí, kde stroje nad lidmi nebdí a vlak, který jede, když nemá, nezastaví. Právě to se stalo 3. května na nádraží Křemže na Českokrumlovsku.

Vlak projel návěst Stůj, poškodil výhybku nastavenou na jinou kolej, kam měl přijet protijedoucí vlak – a tomu se vydal v ústrety. Výpravčí to brzy zjistil a aktivoval generální stop. Jenomže nezastavil ani ujíždějící vlak, ani ten, který spěl proti němu.

Důvody, proč generální stop nezafungoval, byly dva. Jednak podle dostupných informací měl standardní radiostanici, která by generální stop přijala, pouze jeden vlak. Ve druhém byla jen nouzová vysílačka. To by však za určitých okolností bylo stačilo. Rozhodující ale bylo, že se za jistých okolností signál k vlakům nemusí dostat.

SOUVISLOSTI  V Plzni přestavbou domažlické trati vznikne nová železniční zastávka. Investici za miliardu podpoří EU

Generální stop sice není zabezpečovací zařízení v pravém slova smyslu, k aktivování je potřeba podnět člověka, ale svoji roli v minulosti již několikrát splnil. Ovládání je snadné. „Je potřeba obsloužit dvě tlačítka – N a STOP,“ shrnul výpravčí z pražských Vršovic Luboš Kononov. Po aktivaci generálního stop pak automaticky zastaví všechny vlaky v dosahu. Právě dosah ale zřejmě sehrál zásadní roli v případě vlaku, který ujel z Křemže.

Technologie vznikla na začátku 90. let a je to v podstatě klasická vysílačka. Jednak je proto nutné, aby strojvedoucí průběžně přístroj přelaďoval, navíc je ale dosah generálního stop zásadně limitován terénem. A i když Křemže ještě není Šumava, rozhodně neleží v rovné krajině.

Že jsou místa, kde generální stop nefunguje, připouští i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která se o státní tratě a jejich zabezpečení stará. „Norma stanovila, že musí být pokryto minimálně 90 procent tratí. Na některých místech, jako jsou hluboká údolí na Šumavě, tam signál nikdy nebude,“ připustil náměstek generálního ředitele SŽDC Josef Hendrych.

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na