Mít na svém kolejišti co největší počet vozidel která jsou typická pro naše tratě je snad snem každého, proto bych zde rád popsal stavbu snad toho nejznámějšího. Vychází z poměrně velmi slušně zpracované plastikové stavebnice firmy LPH kterou lze stále zakoupit za cenu do 200 Korun a zvládne ji sestavit průměrně zručný modelář.

01

Byla to moje zcela první plastiková stavebnice v životě, proto omluvte nedokonalosti ve zpracování neb jsem se na modelu učil prakticky všem technikám (stříkání, maskování, obtisky, …). Na začátečníka se ale musím pochválit, že to nakonec nedopadlo tragicky 🙂

Z této stavebnice vycházejí i vozy které produkuje firma Rubikon modely. Bohužel mě však jejich provedení a hlavně jízdní vlastnosti příliš nenadchly, proto jsem se dal vlastní cestou. Základem všeho je jistě kvalitní pojezd. V případě motoráku máme z čeho vybírat : nabízí se kovový pojezd firmy Kuber, kdysi byla k mání u Rubikonu start verze motoráku, dále pak je nabízen u firmy Litomyský pojezd od p. Fialy a nakonec můžeme sáhnout i po zahraničním od firmy PMT. Většinu z nich jsem viděl a naprosto zodpovědně mohu říci, že výrobek firmy PMT i přes jeho poněkud vyšší cenu je naprostou špičkou. I při vysokých rychlostech je slyšet pouze tichý bzukot, nádherně jezdí i krokem. Jeho základ je poměrně robustní, z kovu, ozubené soukolí je v kombinaci plast / kov, Motorek bude zřejmě Mashima 3-pólový se šikmým vinutím.

02

Myslím že postup stavby samotné stavebnice není příliš nutné rozepisovat, pokud by přesto někomu scházel, nalezne ho zde. Určité odlišnosti se však přeci najdou, proto je popíšu zvlášt. První, celkem zásadní je to, že se boky skříně nelepí k podvozku, ale prozatím je pouze slepíme k sobě a vytvoříme z nich jakousi ohrádku. Ještě předtím však z vnitřní strany zabrousíme mírně stupačky, aby je v budoucnu bylo možné snáze přetáhnout přes podvozek. K lepení jsem používal lepidlo TAMYIA Extra thin cement, v této fázi je třeba na vůz dávat pozor neboť je velice křehký.

SOUVISLOSTI  Kontejnerové vozy Sggnos 1/160 N

Jako další na řadě je úprava podvozku, ze kterého odřízneme přední a zadní část za spřáhly, která brání vsunutí do skříně. Dále pak vyřízneme do podvozku otvor pro pojezd – je třeba dávat opravdu velký pozor, hrozí totiž jeho rozlomení. Vyvrtáme díry pro připevnění pojezdu a z druhé strany k nim přilepíme matičky M2,5. Původní upevnění spřáhel bohužel nejde realizovat, proto je obtočíme okolo matiček a zalijeme lepidlem. Já k tomu použil Epoxidové dvojsložkové.

03

Dalším na řadě je nástřik všech částí skříně krom podvozku základní barvou. K tomu jsem použil vynikající MR Surfacer 1000 od firmy Gunze. Tuto fázi jsem zapomněl vyfotografovat, místo toho přikládám fotku přívěsného vozu stříknutého Surfacerem, tak si akorát domyslete ten pluh 🙂 Hned po zaschnutí, cca za hodinu následoval nástřik Revellkou 331SM. V této fázi jsem musel přibrzdit a pro jistotu jsem si počkal víc jak celý den na důkladné proschnutí – dalším krokem totiž je nalepení maskovací pásky pro nástřik krémových pruhů. Pásku jsem použil TAMYIA šířky 6 mm, ještě nikdy se mi s ní nepodařilo strhnout barvu která je pod ní a maskování je opravdu dokonalé. Nástřik pruhu je proveden Revellkou 314SM (Krémová střední), maskovací pásku jsem hned potom opatrně odstranil. Poslední co pak přišlo bylo ještě zamaskování modelu pro nástřik stupaček černou barvou, pluhu na žluto a nakonec držadel a klik stříbrnou barvou..

04

05

06

Další fází bylo umístění obtisků na hotovou skříň. Obtisky jsem snímal klasicky ve vodě, pro jejich usazení jsem pak používal prostředek Adhesol, následně pak po cca 10-ti minutách jsem je přetřel rostokem Tenzol (oboje vyrábí firma Agama). Pak už jenom stačilo den počkat na řádné proschnutí obtisků a nástřik polomatným lakem Humbrol. Následuje potom vlepení oken která jsem předem, ještě na rámečku nabarvil (rámy otvíracích okýnek nastříbrno, střed čelního skla červenou). Světla jsem ještě před jejich zalepením rozřezal na jednotlivé díly které jsem pak na bocích začernil kvůli nežádoucímu pronikání světla. Výsledek už i s nalepenou střechou můžete vidět na další fotografii.

SOUVISLOSTI  Osobní vozy Roco druhé třídy v H0

07

Další práce už pokračovaly na pojezdu – zhotovil jsem si jednoduché plošné spoje, na které jsem umístil LED diody v SMD 0805 provedení včetně předřadných odporů a následně pak vlepil na čela podvozku do výšky odpovídající světlometům (pro tuto operaci je ještě dobré mít skříň vozu bez střechy, lépe se to strefuje). Hned nato taky musel přijít zkušební provos s dekodérem pro Digitál, který jsem zvolil Lenz Silver mini.

08

První jízda byla poměrně přerušovaná, nebylo to ale kvůli špatnému sbírání proudu z kol, ale kvůli sběru z kolejnic. Pomoc se nabízí jednoduchá – model řádně zatížit. Jak na to? Doma jsem objevil pár kousků olova, takže jsem se dal na experiment. Vytvořil jsem si z tenkého měděného plíšku formičku kterou jsem rozehřál nad vařičem a postupně do ní přidával další kousky olova. Kdo nechce mít díru v noze či v jiné části těla, doporučuju opravdu dobrý držák na formičku s roztaveným olovem. Po deseti minutách už vše vychladlo, takže jsem obě závažíčka mohl lehce vyklopit z formy. Kupodivu se ani nijak nechtěla přichytit.

09

Nejdřív přišlo na řadu zkusmé posazení závažíček na pojezd (ze spodní strany v nich mám díru aby se mohly posadit na vystupující šroubky co drží pojezd), pak jsem je dočasně vypodložil sirkama a jejich horní stranu spojil přilepením destičky z Cuprextitu – lepeno opět Epoxidem.

010

011

Normálně by tu už moje práce končila posazením skříně na pojezd, ovšem jako propagátor digitálního kolejiště jsem si nemohl odpustit vestavbu dekodéru. Jak už bylo zmíněno, použita je drátová verze Lenz silver mini, zapojení snad není třeba více komentovat neb je hezky popsáno v manuálu. Jedinou úpravou na pojezdu pro vestavbu dekodéru bylo třeba oddělit sběrače které byly připájeny přímo k motorku. Stejně tak šel pryč i kondenzátor.

SOUVISLOSTI  Promo modelu Veolia transport E189

012

013

Tak, teď už opravdu zbývá jen opatrné nasazení skříně na pojezd a hurá na koleje! Přidáním závaží se hmotnost motoráku zdvihla na celých 250g (!), takže jízdní vlastnosti jsou opravdu vynikající a radost z prvního vlastnoručního modelu opravdu veliká 🙂 Moje práce tím ještě nekončí – čeká mě ještě oddělení kabiny strojvůdce kvůli pronikání světla od LED diod, možná časem i patina… Základ už je ale hotov 🙂 Přeju dalším modelářům také odvahu a hlavně i pocit z dobře odvedené práce!

014

015

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zadejte své jméno zde