Nádraží Karlštejn, v budoucnu by zde měla projíždět pouze příměstská linka - rychlíky a expresy v tunelu. Otázkou zůstává, zda takový projekt má vůbec smysl. Foto: Adam Berger

Ztišení trati, která se vine nad Berounkou mezi Prahou a Berounem, a později její uzpůsobení výhradně pro regionální dopravu, slíbil ministr dopravy v memorandu Středočeskému kraji. Ministerstvo tak znovu otevírá dříve zavrženou možnost stavby tunelu, který by od řeky odvedl nákladní dopravu.

Trať Praha–Beroun nepochybně patří k nejromantičtějším v Česku, nabízí jedinečné výhledy na Berounku, na okamžik cestující spatří i Karlštejn, ale zároveň tím, že se stáčí podél řeky, je její trasa dlouhá a maximální rychlost poměrně nízká (maximálně 100 km/h).

Ministerstvo dopravy chce výhledově ponechat stávající trať, která vznikla na počátku 70. let 19. století, pouze regionální dopravě. Dálkové vlaky a zřejmě i nákladní pak budou jezdit jinudy. Do hry se totiž opět vrací myšlenka tunelu, který by vedl od smíchovského nádraží v Praze buď do Berouna, nebo až k Hořovicím. Stavba nové trati by podle ředitele odboru strategie na ministerstvu dopravy Luďka Sosny mohla začít v roce 2028 nebo 2030.

Odvedení dálkové dopravy z trati u Berounky slíbil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) memorandem Středočeskému kraji a Svazku obcí Region Dolní Berounka. Že dálkové vlaky podél řeky přestanou jezdit, uvažovalo ministerstvo již v minulosti. V roce 2010 však zvažovanou stavbu tunelu Praha–Beroun zamítlo jako příliš drahý.

Snížit počet vlaků, které jezdí po stávající hlavní trati z Prahy do Berouna, slibuje stát i proto, že dráha prochází hustě obydleným územím. Zatímco řada tratí vede zcela mimo obce, vlaky do Berouna projíždějí napříč Černošicemi, Všenory či Zadní Třebaní. Ministerstvo proto slíbilo, že se pokusí omezit hluk, který se šíří především od nákladních vlaků. „Musíme chránit životní prostředí, ale i prostředí urbanistické a lidské,“ podotkl ministr Ťok.

Konkrétně by mohly vzniknout protihlukové stěny, ačkoli memorandum slibuje, že nedojde k jejich „plošnému použití“ a tam, kde budou nezbytné, bude „architektonický vzhled přizpůsoben dané lokalitě a projednán se zástupci příslušných obcí“. Především ale chce ministerstvo motivovat dopravce k pořízení tišších vozů, za které pak bude stát dávat slevu z poplatku za využití dopravní cesty.

SOUVISLOSTI  LIBERALIZACE ŽELEZNICE 1: Dopravci v Česku bojují o zakázky už třináct let. Plány však byly ambicióznější

Trať by – bez ohledu na to, že po ní nakonec nebudou jezdit dálkové vlaky – měla také projít rekonstrukcí. Dnes jde již o jeden z posledních dosud nezmodernizovaných úseků III. tranzitního železničního koridoru (Cheb – Praha – Mosty u Jablunkova). V součanosti probíhá rekonstrukce berounského nádraží, později by měla přijít na řadu i trať do Prahy. V současnosti pracuje Správa železniční dopravní cesty na získání posudku o vlivu na životní prostředí. Podle Luďka Sosny by rekonstrukce měla být hotová do roku 2025.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zadejte své jméno zde