Kde nestačí síla vlastních svalů, nastupuje elektřina. Řeč tentokrát není o dynamu nebo šicích strojích, ale o elektrokolech. Právě o ty je v Česku stále větší zájem. Jen za loňský rok se podle odhadů prodejců zvýšil jejich odbyt o 30 procent na 50 až 60 tisíc elektrokol. Cyklisty neodrazuje ani vyšší pořizovací cena, která startuje zhruba na 30 tisících korun. Generace milovníků cyklistiky totiž stárne a hlásí se první zdravotní komplikace.
Jednou z variant, jak cyklistiku posunout na další úroveň, je přestavba vlastního kola přidáním motoru. Druhou možností je pak nákup nového elektrokola – to už má motor vestavěný. Tak to udělala taky Jana Košař s manželem, jehož před pár měsíci zradilo zdraví. Oblíbeného sportu se ale nechtěli vzdát. Prodali proto auto a koupili dvě elektrokola.
„Většina našich dovolených byly vlastně cykloturistické dovolené, byly to i trasy se značným převýšením třeba v zahraničí a teď si od toho slibujeme, že budeme moct jezdit zase stejně dlouhé trasy i po tom handicapu manželově,“ vysvětluje Jana Košař.
Podobně jako Jana s manželem uvažuje čím dál víc lidí. Podle Tomáše Molitora, majitele menší cykloprodejny Cyklo Molitor v Beskydech, jsou prodeje klasických kol a těch na elektřinu vyrovnané.
Dojezd 100 kilometrů není nereálný
„Největší zájem mají starší lidé nebo lidé po operaci kyčlí nebo kolenního kloubu,“ říká Molitor.
I přes zdravotní omezení nebo horší fyzičku tak sportovci zvládnou delší trasy. Dojezd elektrokola totiž přesahuje i 100 kilometrů.
„Funguje to na bázi toho, že vy šlapete, to elektrokolo vám pomáhá a vy pomocí displeje na řídítkách si definujete, jak moc vám pomáhá. To znamená, že pokud jste na začátku výletu a jste čerstvá, tak si nastavíte menší dopomoc kola a šlapete víc vy a opačně, když se vracíte a ztěžknou vám nohy například po obědě, tak si můžete dopomoct větší asistencí toho elektrokola,“ popisuje Lukáš Drahovzal z prodejny Akumo.
Váha, výkon motoru a velikost baterie. To jsou hlavní kritéria, podle kterých se lidé při nákupu elektrokol rozhodují.
„Zákazníci jsou tady zvyklí porovnávat čísla a porovnávají proto kapacitu baterek. Nejčastěji požadavek zákazníků je co největší dojezd elektrokola. Tím se český trh trochu liší od západního, kde není potřeba až tak velkých baterek jako v Česku,“ říká Martin Janečko z českého výrobce kol Maxbike.
Omezení prodeje
A zatímco v Česku je zatím cykloturistika na elektrický pohon v začátcích, ve světě už má tradici. Dokonce takovou, že někteří výrobci zavádějí restrikce na množství prodaných elektrokol obchodníkům.
„Většina zahraničních značek začíná řešit problém, že se jim prodávají více elektrokola než normální kola. Jsou určité značky, kde na jedno prodané elektrokolo musíte koupit dvě normální kola, aby udržely zájem o ta normální kola,“ říká Drahovzal.
A do takových strategií se promítá ještě šikovnost českých rukou. Právě o tuzemská elektrokola je totiž ve světě stále větší zájem. Jen loni jich výrobci do světa poslali 105 tisíc za celkem 2,7 miliardy korun.
