Ruční ovládání výměn si myslím obsluhu jinak elektricky či digitálně obsluhovaných kolejišť můžeme i spestřit. Neříkám že musíte hned realizovat několika početné série výměn ale ze začátku bych doporučil jen některé, tedy přes které je jen slabší provoz nebo výměny lokálkového provozu. Možností je mnoho, od použití v depu lokomotiv přes lokálky a zmíněné vlečky až po výkolejky nebo mechanická návěstidla.
Maly adaptér vznikne ze čtyřhranu, čtyřhranné trubky s profilem U z mosazi. Tak tedy 3,5cm dlouhý kus čtyřhranu (4x4mm) uprostřed bude vrtaná zdířka pro ovládací drát celého mechanizmu, drát v tomto provedení bude o průměru 0,7mm ale pozor – pružinový drát. Příčně oproti drátu můžeme umístit imbusový šroub (není podmínka) který pevně sevře táhlový drát od výměny. Na čelní stěně čtyřhranu bude zdířka o průměru 2mm pro drát.
Na stejný 3,5cm dlouhý kus z U profilu (2x7mm) je pro dva krátké úseky čtyřhranné trubky (5x5mm) a které bude potřeba připájet, ty jsou pro vedení ovládacího mechanismu výměny. Profil U dostane dva otvory pro pozdější montáž do desky modulu nebo domácího kolejiště. Konečná poloha výhybky je zabezpečena fixováním přesmykače. I zde bude zcela perfektně pracovat polarizace srdcovky s jednopólovou přepážkou. V budoucnu bych rád osadil třípólovou přepážku vsazenou pod hrotnice výměny od firmy Tillig. Dále: asi 2,7cm dlouhý kus trubky o průměru 4mm který je na konci proti plochému dílu z mosazi vyklepán modelářským kladívkem a do tohoto „sklepání“ profilu vyvrtáme 2mm zdířku, druhý kocen je na kolíkové rukojeti přesmykače zasunut a tam je i pevně aretován. Přesmykač je jen z kusu hliníku – profil (15x15mm) umístěn pod základní desku modulu nebo domácího kolejiště. Malý drát s průměrem 0,7mm spojí přepážku s adaptérem a tedy i vnitřní jednu signalizační svorku.
Adaptér je přimontovaný pod ovládač s táhlem a spojen s aretací výměny. Pokud je přesmykač blízko, tak je nutné nastavit šroubkem vůle pohybu. Tento proces nebo postup si musí každý doladit již sám. Přepážka a adaptér je se signalizační svorkou sloučený, to znamená, že při patřičné vzdálenosti je nastavený tak, že přesmykač výhybky hlásí konečnou polohu a je stabilizován. Je potřeba brát zřetel na to, aby nikde nebyla žádná vůle a vše fungovalo přesně i s aretací výměny! Dále již lze instalovat bovdenové vedení táhel kde možností se nabízí také několik. Zhotovit lze mále dřevěné kopyto s přiléhavým vrtáním který drží obal bovdenu na místě určení – to je jedna možnost.
kopyto pevného stisku bovdenů které ovladají výměny
a táhla samotná, zde na okraji mého kolejiště a vedoucí k obsluhám výměn v pivovaru
Nakonec variant a možnostá se nabízí více. Přemýšlel jsem o systému táhel z kraje kolejiště k místu určení. U výměny bych instaloval pružinu s aretací a bovdenovým lankem bych vedl k pákám lanko. Možná by to byla jednodušší záležitost ale mechanismus pák jsem už více neřešil ale výsledek by byl možná také pozitivní. Zde bych rád ještě vytknul zkušenost s paměťovým drátem. Nevím jaké s tím máte zkušenosti ale já tedy zrovna dobré moc ne. Drát se mi přehříval a pokaždé se choval trochu odlišně od posledního použití výměny k dalšímu. Zkoušel jsem to zatím jen na jedné výhybce a jeho další testování jsem již nedělal. To nepočítám ani možné riziko požáru ve spodní části kolejiště. Možná kdyby se drát instaloval do bovdenového lanka byl bych asi klidnější ale takto je to opravdu nebezpečné.