Nová celoevropská síť nákladních koridorů, která letos prochází revizí, nově napojí na západní Evropu i českou drážní síť. Až dosud nákladní koridory mezi východní a západní Evropou Českou republiku buď míjely přes Polsko, nebo končily v Praze. Nyní povedou do Německa dokonce dva nákladní koridory – jeden přes Děčín a druhý směrem do Bavorska.
Se vznikem nákladních železničních koridorů počítá nařízení Evropské komise z roku 2010, jejich hlavním cílem má být lepší koordinace provozu na hlavních evropských nákladních trasách. Nejde tedy pouze o modernizaci koridorů z hlediska investic do infrastruktury, ale také o opatření týkající se řízení provozu, koordinace investičních akcí a podobně.
DEVĚT KORIDORŮ PROPOJÍ CELOU EVROPU
Nařízení vytipovalo celkem devět nákladních koridorů. Jejich vznik však dlouho blokovalo Německo, takže až na dvě výjimky vznikly dvě téměř izolované sítě v západní a východní Evropě a chybělo jejich propojení. Bariéry se nyní podařilo odstranit a v rámci současného projednávání nové sítě TEN-T v souvislosti s přípravou revize konceptu nákladních koridorů propojit i koridory, které vedou z Balkánu nebo oblasti bývalého Československa do Německa. Nařízení definovalo devět koridorů, které by měly vzniknout ve dvou termínech – do roku 2013 a do roku 2015 (nově pak i 2020). Každý koridor musí založit své orgány, musí společně zadat studii, která má zmapovat, jaké přepravy se dnes v každém koridoru realizují, jaký má daný koridor potenciál, co by se po něm mohlo dopravovat, odkud kam a za jakých podmínek. Do budoucna by pak měly tyto orgány fungovat jako koordinační místo pro celou řadu aktivit, jako je například plánování a koordinace investic do infrastruktury, vybavení koridoru celoevropským zabezpečovacím systémem ERTMS, koordinace výluk a podobně.
Dlouho se řešila otázka přidělování kapacity na těchto koridorech. Evropská komise měla původně představu, že by přidělování kapacity mělo pro každý koridor na starosti jedno koordinační místo, což je však velmi těžko realizovatelné, protože řada vlaků využívá tyto koridory jen částečně a žádat o kapacitu dopravní cesty jeden centrální orgán na druhé straně Evropy by bylo velmi složité.
ČESKÁ REPUBLIKA JE ZAPOJENA VE TŘECH KORIDORECH
Pokud jde o Českou republiku, vedou přes ni tři hlavní evropské nákladní koridory. Především je to mezinárodní nákladní koridor číslo 5 (baltsko-adriatický), který spojuje polský Gdaňsk přes Ostravu a Břeclav s Itálií. Koridor číslo 7 vede z Prahy na Balkán. Právě ten se stal obětí německého odmítavého přístupu, protože logicky by měl vést dále do Německa. To se nyní podaří napravit, protože Němci souhlasili s prodloužením koridoru z Prahy do Drážďan, Hamburku a Bremerhavenu. Posledním mezinárodním nákladním koridorem je česko-slovenský koridor z Čierné nad Tisou do Prahy, který vznikl primárně na základě požadavků Slovenska a který se nově také podaří prodloužit do Německa směrem na Mnichov či Norimberk, kde bude napojen na nový koridor mezi Štrasburkem, Podunajím, Budapeští a dále Balkánem. U tohoto posledního koridoru je ještě nutné prodiskutovat to, zda povede přes Cheb nebo přes Domažlice, česká strana preferuje Domažlice. Koridor bude schválen a je pak na dohodě mezi ČR a Německem, kudy povede.
MUSÍ SE HLEDAT EKONOMICKY OPTIMÁLNÍ ŘEŠENÍ
Zařazení českých nákladních koridorů do mezinárodní sítě rozhodně neznamená, že se nyní do těchto tratí začnou investovat desítky miliard Kč, nicméně jejich zařazení do prioritní sítě je i určitým závazkem do budoucna. Nyní se třeba připravuje studie proveditelnosti modernizace tratě mezi Lysou nad Labem a Děčínem po pravém břehu Labe, která je součástí mezinárodního koridoru z Balkánu do Německa. Tato trať má celkem dobré parametry, je jen zoufalým způsobem zanedbaná, takže bude nutné nalézt ekonomicky optimální variantu její modernizace. Velmi užitečné by například bylo vybudovat nový most přes Labe a napojit tak na tento koridor lovosický terminál. V úvahách se také pracuje s výstavbou zcela nové vysokorychlostní trati přes Krušné hory, která by uvolnila kapacitu v údolí Labe pro nákladní dopravu, to je však otázka spíše vzdálenější budoucnosti. Je všeobecně známo, jakou komplikaci zejména pro nákladní dopravu přináší velmi vytížený úsek mezi Děčínem a Pirnou; výstavba nové trati však pro Němce není zásadní prioritou.
Zařazení českých železničních tratí do sítě mezinárodních železničních koridorů má i další význam. Trať zařazená do nákladního koridoru patří automaticky také mezi prioritní tratě v rámci sítě TEN-T a má větší šanci získat evropské peníze na potřebné investice. To je také důvod, proč se čeští zástupci snažili celou dobu dostat do největšího počtu koridorů a zasíťovat se v rámci evropské sítě. Evropská unie v rámci propagace nákladní železniční dopravy jednoznačně podporuje investice do odpovídající infrastruktury. Česká republika tak bude mít jedinečnou šanci získat peníze na opravu důležitých železničních uzlů a dalších omezení typu nelahozeveských tunelů či tunelu v Děčíně.
