Dopravní podnik města Pardubic, který provozuje město, se dlouhodobě potýká s katastrofálním nedostatkem řidičů autobusů a trolejbusů. Problém už zašel tak daleko, že od pondělí 15.srpna přestává jezdit linka číslo 4. Další linky které nejsou páteřní, čeká velké proškrtání jednotlivých spojů.
Dopravce naopak páteřní linky omezovat nebude, nicméně na nich od září zavede prázdninový provoz, což do značné míry ovlivní pouze internav mezi jednotlivými spoji, jezdí jich totiž méně. Podnik trápí také poměrně vysoká nemocnost řidičů, problém je také krize s energiemi a naftou, kde jsou v posledních měsících značné cenové výkyvy.
Dopravní podnik sice nakupuje pohonné hmoty a elektřinu v tendrech, které sice zaručují stabilitu ceny k poměru odebrané energie i množství nafty, prodejci těchto komodit ale na dlouhodobé kontrakty již nechtějí přistupovat a volí raději jednorázové kvartální prodeje objemů.
Dopravní podniky čelí přitom poměrně velké kritice i masivním odchům řidičů za lepšími pracovními podmínkami. Pardubický dopravní podnik přitom není jediný, které problémy dlouhodobě prezentuje. Stejná situace je také v Českých Budějovicích, Teplicích, Kladně, Ostravě, Olomouci a v Brně. Všechna města sice nabízejí širokou škálu nástupních bonusů, jednitlivé řidiče ale zajímá stabilita v platech i samotné podmínky výkonu práce.
Jako dlouhodobě nejstabilnějším a bezproblémovým zaměstnavatelem je Dopravní podnik hlavního města Prahy. Zde se počet řidičů autobusů, tramvají i metra, daří obsazovat snáze. Pochopitelně, je v tom i platové zařazení. Pokud si řidič MHD v Pardubicích nebo Hradci Králové vydělá kolem 31.000 korun, v Praze je to 44 až 52.000 korun.
Krize s nedostatkem řidičů se nedaří zvrátit ani firmám natož státu. Pobídky zaměstnavatelů na různé sociální výhody už tak nezabírají jako dříve, dopravní podniky tak musí velice brzy pochopit, že pokud nebudou chtít řidiče řádné ohodnotit, ubírání spojů s rušením linek je pouze začátek celé škály problémů.
