Piráti chtějí zrušit povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. Připravili proto návrh novely zákona o ochraně ovzduší. Současné legislativní znění podle nich přináší problémy ve vztahu ke krajině, ochraně půdy i rozvoji venkova. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Sněmovně to řekli poslanci Radek Holomčík a Dana Balcarová.
Zemědělská půda je pěstováním plodin, jako jsou řepka či kukuřice, znehodnocená, míní Piráti. Biopaliva první generace, tedy bioetanol, metylester řepkového oleje a metylester mastných kyselin, navíc podle poslanců způsobují nekompenzovatelné škody na lokální i globální úrovni.
„S pěstováním energetických plodin, které tvoří základ biopaliv první generace, je spojená řada praktik, které nejsou šetrné k životnímu prostředí. Ať už jsou to velké půdní celky, nadužívání chemie, užívání těžké techniky, která utužuje půdu, a samozřejmě nedodržování osevních postupů, které často vede například k vodní erozi půdy,“ řekl Holomčík. O novele Piráti nejednali s ostatními poslaneckými kluby, chtějí ji předložit do konce tohoto týdne.
Monopol na biopaliva má v čr andrej babiš. bude tedy evidentní, že svůj byznys z pozice předsedy vlády hodlá objahovat…
Podle současného znění zákona musejí dodavatelé pohonných hmot zajistit, aby v benzinu bylo za kalendářní rok obsaženo minimálně 4,1 procenta biopaliv a v naftě šest procent.
„Chceme novelou umožnit odklon od zastaralých typů dopravy, směřovat k pozitivnějším, ke zdravému dopravnímu mixu pro městskou dopravu. Chceme se soustředit na biopaliva pokročilé generace a jiné alternativní zdroje bezemisních paliv, jako je třeba elektrodoprava,“ doplnila předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Balcarová. Piráti chtějí také podporovat rozvoj technologií pro výrobu pokročilých biopaliv z odpadů a druhotných surovin.
Návrh se podle poslanců netýká povinnosti dodavatelů pohonných hmot zajistit do roku 2020 snížení emisí v dopravě o šest procent. V létě loňského roku však odsouhlasily členské země a europarlament pro EU závazný cíl 32 procent energií z obnovitelných zdrojů v roce 2030, v dopravě to má být nejméně 14 procent, připomněla mluvčí Evropské komise (EK) Anna-Kaisa Itkonenová. Používání biopaliv první generace nebude smět být větší než v roce 2020 a přesahovat sedm procent. Cíl může být zpřísněn na základě posouzení situace v roce 2023.
Součástí dohody je také postupné snižování podílu určitých druhů biopaliv na celkovém cíli. „Komise nyní na technické úrovni připravuje způsob, jak přání zákonodárců splnit,“ uvedla mluvčí.
Podle diplomatických informací by tak ještě v lednu či nejpozději únoru měla EK členským zemím navrhnout nový způsob, jak biopaliva certifikovat. Změna podmínek by měla znamenat, že dotace do palmových olejů a podobně ztratí v dlouhodobé perspektivě smysl, neboť je nebude možné využít ke splnění cíle týkajícího se podílu obnovitelných zdrojů v dopravě.
Diplomaté zároveň připomínají, že podíl palmového oleje je v Česku minimální, a změny se tak více dotknou například Francie či Itálie.
V Česku se v roce 2017 vyrobilo 157 429 tun látek používaných jako příměsí do bionafty nebo biosložek do směsné motorové nafty. Meziroční nárůst činil 5,8 procenta. Objem výroby bioetanolu pro pohon motorů pak předloni v ČR klesl o 11,4 procenta na 102 346 tun.
