Soukromý železniční dopravce RegioJet, který nedávno své autobusy Student Agency zařadil pod jednu značku, vypsal soutěže na dodávky železničních vozidel, která ale nemohou výrobci stihnout dodat ve firmou stanovených termínech.
Paradoxní na celé objednávce je i skutečnost, že soukromý dopravce objednává stejný počet nových vozidel jako národní dopravce České dráhy. Podle lidí obeznámených s veřejnými zakázkami, může stejný rozsah objednávky souviset s následujícími obstrukcemi, kterými je Radim Jančura proti státem vlastněnému dopravci pověstný.
Firma hotovost na nákup vagonů, motorových vozů a klasických osobních vozů nemá, bude si muset půjčit. Stejně jako tomu bylo i v roce 2014. Tehdy Jančurovi byla ochotna poskytnout úvěr na nákup starších osobních vozů Sberbank z Ruska. Dopravce nakoupil celou sérii vozů od ÖBB z Rakouska.
V Rakousku se podařilo několikrát nakoupit vyřazené vozy i Českým drahám, které tak mají už i vlastní vagony pro přepravy osobních automobilů. Nákup tehdy Jančura silně kritizoval, zejména pak pořízení speciálních autovozů, kde už prakticky dnes není možné sehnat volné místo – zejména pak pro vlaky do Popradu a Košic, a dráhy plánují přikoupit další vozy.
Stejně jako ČD, tak i RegioJet hodlá utrácet půjčené peníze, a to v hodnotě až 16 miliard korun. Řada termínů pro splnění dodávek má ale firmou stanovené šibeniční lhůty. Jančura chce také obsadit segment provozu elektrických jednotek, těch požaduje dodat v počtu 60 kusů, a od výrobce chce plný servis.
Firma se žlutými vlaky chce i osobní vozy pro rychlost 200 km v hodině, a to v pestré konfiguraci. Velkoprostorové uspořádání interiéru, plošiny pro nástup vozíčkářů, prostory pro matku s dětmi, případně možnost přepravy kol – jednotlivé požadavky, za které je firma dlouhodobě ze strany cestujících kritizována. Úhrn celého kontraktu je od 1,9 do 2,8 miliard korun s tím, že výrobce musí požadované vozy dodat do jednoho roku.
Už nyní se nechala firma Bombardier a Siemens slyšet, že v tak krátkém termínu tak velký počet vozů vyrobit nestihne. Obě firmy vyrábí pro celou Evropu, a ačkoliv jsou kapacity jednotlivých montážních závodů téměř za hranou, firmy nejspíš zakázky neuspokojí.
O dva roky více, tedy dobu dodání elektrických jednotek pro oba systémy trakční napájecí soustavy jaký je doposud v Česku provozován, požaduje Radim Jančura v celkovém počtu 30 kusů, a to s cenou kolem 12 miliard. Do Česka přitom v následujících letech zamíří až 24 miliard korun, které nejspíš vyčerpají především
České dráhy a kraje. Své vlaky chce pomocí fondů EU nakupovat i Jihomoravský kraj, který je pak následně hodlá zvolenému dopravci pronajímat. Problém tak s novými vlaky může být ale zcela podstatný, nebude pro ně už na domácích kolejích místo, ať jde o servisní základy, tzv. depa údržby a oprav, tak i místo pro jejich využití. Dráhy se snaží modernizací svého vozidlového parku staré vozy vyřadit, železniční infrastruktura ale není nafukovací, a pro další dopravce už nemusí být na kolejích jednoduše prostor.