53 LET SLUŽBY | Sobota 14. prosince byla na události v dopravě celkem bohatá. Od půlnoci z téhož dne na neděli, vstoupí v platnost nový jízdní řád pro rok 2014. Od stejného dne končí i pravidelné turnusování legendárních lokomotiv T478 / 749 a 751 na pravidelných vlacích které zastřešovalo depo Praha Vršovice. Bardotky tak po více jak padesáti letech končí v pravidelné osobní dopravě.
Vršovická legenda končí..,
V poslední době vypravovalo depo Vršovice tento typ lokomotiv už jen na linku S8 z Prahy do Dobříše, a přes Týnec nad Sázavou do Týnce nad Sázavou a Čerčan. V srdcích utkvěla i na Horním a Dolním Pacifiku s rekreačními pátečně/sobotními vlaky z Prahy do Čerčan a Světlé nad Sázavaou. Bardotky končí i na všech rychlících z Prahy přes Beroun a Protivín do Českých Budějovic.
Depo Vršovice mělo ještě koncem devadesátých let celkem 26 těchto krásných lokomotiv. Řada z nich přitom do Vršovic přijela rovnou z výroby. Po celou dobu více jak padesáti let, zde zajišťovala Bardotka službu v rámci dlouhých vozebních ramen až na kraje republiky na jihu i severu. Mnohé z nich pamatují i dispečerské výkony na Pražských spojovacích dráhách i dále.
Po roce 2007 vzniklo pro tento typ lokomotiv i pobočné depo Vršovic v Kralupech nad Vltavou, to hlavně díky dokončené restrukturalizaci odštěpení nákladní dopravy od osobní. Tamní do dvojek spřažené lokomotivy bylo možné shledávat na celé sérii manipulačních vlaků do Kladna a Rudné u Prahy, nebo na vápencových ucelených vlacích do Tušimic. Později se k nim přidala i dvojice brejlovců řady 755 s deponií ve Vršovicích. Vršovické, a hlavně později i Kralupské Bardotky operativně slouží na odvozu milionů kubických metrů zeminy z nově budovaného Nového spojení. Veškerá zemina byla odvážena na vykládky do Jenče.
Nově tak od neděle na původních výkonech ve všech osobních a rychlíkových spojích začnou jezdit modernizované lokomotivy řady 754. Bardotky ale z depa ve Vršovicích nezmizí, budou zde plnit důstojnou zálohu v případě poruchy pravidelně nasazovaných vozidel do provozu.
Z dřívějších lokomotiv inventárních čísel která prošla depem Vršovice, Střed, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny a Zdice: 001, 003, 004, 005, 007, 010, 014, 015, 017, 020, 028, 029, 031, 032, 036, 048, 053, 066, 068, 080, 088, 089, 092, 093, 095, 101, 105, 120, 133, 137, 138, 139, 145, 147, 148, 149, 151, 154, 155, 159, 165, 166, 167, 186, 209, 212, 217, 218, 219, 220, 221, 223, 226, 228, 229, 232, 235, 236, 239, 302, 316, 333, 335, 354, 363, 364, 371, 374, 382
Nejvíce lokomotiv řady 751 prošlo přes pobočné depo Kralupy nad Vltavou – Cargo. V té době (rok 2004-2005) vykonávala tato řada i několik dispečerských výkonů na území metropole. Především pak ve stanici Běchovice, manipulační vlak z Libně přes spojku na viadukt do stanice Bubny a dále do Kralup nad Vltavou. Řada nákladních vlaků byla tímto typem lokomotiv vedena i přes Semmering do Zličína a Hostivic.
Předčila i Sovětského Sergeje řady 781
V osmdesátých letech pak celá flotila lokomotiv řady 751 nastupuje za parní lokomotivy na rychlících z Prahy do Mostu přes Kralupy nad Vltavou a Louny. Nejvíce těchto lokomotiv prošlo právě depem Vršovice. Lokomotivy nižších inventárních čísel dostávalo v počátku šedesátých let výhradně depo Vršovice a depo Střed (Praha Masarykovo nádraží), kde dnes depo již neexistuje, a Národní technické muzeum zde má depozitář železniční dopravy.
Lokomotiva 749 je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu, která vznikla rekonstrukcí lokomotiv řady 751 a 752 (tehdejší označení lokomotiv dodaných jako T 478.2) stejně jako jim se jí přezdívá Zamračená nebo Bardotka.
Po ukončení přechodu z parní na motorovou trakci v 80. letech 20. století na československých železnicích bylo rozhodnuto ukončit do té doby běžné vytápění osobních vozů párou a vlaky tažené motorovou lokomotivou vytápět elektricky. Podstatou rekonstrukce byla u osobních lokomotiv řady 751 náhrada parního generátoru (u nákladních lokomotiv řady 752 balastu) topným alternátorem TA 415, aby bylo možné tyto lokomotivy nadále používat pro osobní dopravu. Podobným způsobem byly již dříve přestavovány lokomotivy řady 753 na řadu 750.
Lokomotivy 749 vznikly jen u Českých drah, na Slovensku ne. Jednotlivé stroje nebyly k rekonstrukcím vybírány systematicky, pocházejí ze všech výrobních sérií (vyjma prototypy) a bylo jim ponecháno původní pořadové číslo; jejich označení proto netvoří souvislou číselnou řadu.{qrcodegenerator}http://magazin.magzine.cz/index.php/magaziny/doprava/1849-ukonceni-pravidelneho-provozu-bardotek-v-osobni-i-nakladni-doprave-dustojny-konec-legendy{/qrcodegenerator}
Mimo Liberce, Hanušovic, Šumperka, Valašského Meziříčí, Kladna, Chomutova, Volar a Českých Budejovic, zůstane navždy lokomotivní řada s přezdívkou Bardotka, Ceckatá, Bára nebo Barča – spjata s provozem na lokálních a hlavních tratích osobní i nákladní dopravy.
Po lokomotivách řady 140 a 141, odchází jeden z mála technických unikátů a vyspělosti Československého strojírenství. U Československých a později Českých drah neexistovala zatím žádná lokomotiva, která by u obsluhujícího personálu v depech, ale i u milovníků klasické železnice jako takové, nezanechala krásné vzpomínky na dětství a vlastně u mnohých i celý život s touto krásnou lokomotivou a nádherně bublajícím motorem jedoucím krajinou malebných lokálek..
{snippet 100}
{snippet 120}
