Vlaky společnosti GW Train Regio přepravily loni téměř dva miliony cestujících, meziročně o 12 procent víc. Výkony firmě narostly o necelých pět procent. Čistý obrat meziročně stoupl o 23 milionů na 433,7 milionu Kč, provozní zisk o 43 procent na 16 milionů Kč. Vyplývá to z výroční zprávy. GW Train Regio provozuje regionální osobní železniční dopravu v Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji.
Loni zahájila společnost denní provoz na hraničním přechodu z Královce do polské Lubawky. Pro letošek objednal Královéhradecký kraj i osobní dopravu v úseku Trutnov – Královec, v rozsahu 150 dní. GW Train Regio provozuje osobní vlaky i na hraničním přechodu s Německem Kraslice – Klingenthal a z Meziměstí do polského Mieroszówa.
Firma, jež zaměstnává zhruba 180 lidí, patří do skupiny Jihotrans. Od prosince 2017 provozuje GW Train Regio dopravu na takzvaných šumavských lokálkách. Jsou to tratě České Budějovice – Černý Kříž, Číčenice – Nové Údolí a Strakonice – Volary. Počet cestujících tam letos v létě vzrostl meziročně o 20 až 30 procent. Novinkou, která vznikla díky podnětům turistů i ubytovatelů, je cyklovůz mezi Číčenicemi a Novým Údolím. ČTK to již dříve řekl generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar.
Jihočeský kraj zaplatí za služby tohoto dopravce za 15 let 2,25 miliardy Kč, proti ČD ušetří podle hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD) 300 milionů. Roční objem kilometrů je 1,3 milionu.
Skupina Jihotrans má asi 1100 zaměstnanců, 320 nákladních aut, asi 200 autobusů a 40 motorových vlakových jednotek. Loni měla konsolidovaný obrat 3,2 miliardy korun a konsolidovaný zisk po zdanění stoupl 108 milionů Kč.
Na Šumavských lokálkách není situace stále ideální
Ačkoliv přechod ze státního na soukromého dopravce u tzv. šumavských lokálek byl vítán, vystřízlivění z euforie přišlo ale záhy. Vysoká poruchovost motorových vozů, opakující se zpoždění, odřeknuté spoje, ale také zvláštní mateřský přístup kraje k dopravci celkově.
To vše, vyvolává spíše otázky, zda uspořených 300 milionů korun stálo za to, aby na trasu byl nasazen dopravce, který má s tak velkým rozsahem provozu v jedné lokalitě prakticky nulové zkušenosti.
Mimo nedostatečné kapacity motorových vozů, jsou pro turisticky exponovanou Šumavu prakticky jakékoliv navyšování kapacity spojů, tedy přidáním druhého vozu, u dopravce nemožné. Pokud není procento odstavených motorových vozů vyšší, než je jejich nasazení, zvyšovat kapacity spojů prakticky není možné.
GWTR nebojuje ale jen s technickými nedostatky, velké problémy způsobují dopravci také velmi časté sněhové kalamity, se kterými si jeho vlaky poradit neumí. Správce železnic tak vykonává práce na šumavských tratích mnohem častěji, než tomu bylo u původního dopravce, účty pak platí stejný stát, u kterého ovšem kraj ušetří zmíněných 300 milionů korun.
Ze zmíněné úspory tak nejspíš nezůstane vůbec nic. Otázkou tedy zůstává, zda kraj skutečně uspořením takových peněz něco získává, a zda si malebná Šumava takovou změnu opravdu zasloužila.
http://magzine.cz/boj-o-sumavske-lokalky-uohs-proveri-podivnou-smlouvu-mezi-krajem-a-dopravcem-gwtr/
