Rekonstrukce české železnice se zpožďují a prodražují, přesto chce vláda proměnit dráhy na vysokorychlostní tratě. „Potřebujeme nové traťové stopy, protože všechny současné koridory jsou přetížené, další vlaky se tam nevejdou. Chceme také přenést víc nákladů na železnici, obsloužit co nejvíc cestujících, což je nejméně ekologicky náročné cestování,“ tvrdí ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Kupka uznává, že modernizace drah je finančně velmi náročná: „Je to nejvýznamnější strukturální projekt, který Česko čeká. Jako tranzitní země ale můžeme čerpat prostředky z Evropské unie. Osobní i nákladní dopravci, stejně jako cestující, potvrdí, že bez závažného kroku k budování nových tratí nejsme schopni zlepšit situaci na železnici.“

V diskusi pořadu Pro a proti na Plusu ale s Kupkou nesouhlasí zástupce spolku VRTáci, ten vystupuje proti stavbě rychlodrah.

„Rychlodráhy jsou naprosto rozmařilý projekt, který nepotřebujeme za peníze, které nemáme. Celková suma by byla bilion korun. Jde také o antiekologický projekt s obrovským zásahem do krajiny,“ namítá advokát Petr Svoboda a dodává:

„Tento stát nebyl od revoluce schopen opravit a dostavit stávající dálniční ani železniční síť. Jak mu chcete věřit, že bude smysluplně stavět a provozovat vysokorychlostní tratě, když neopraví ani ty stávající? Úkolem státu je primárně dostavět dálniční síť, ne snít o vysokorychlostních tratích.“

Většina českých koridorů je z 19. století, připomíná Kupka. „Dobu nedoženeme nikdy, pokud proti tomu projektu postavíme hráz demagogie a tvrzení, že na nic nemáme, nic nedokážeme, všechno je špatně a měli bychom se všichni vrátit do 20. století. Bude našim úkolem, aby nové trati zasáhly do krajiny co nejméně.“

Na zásahy do krajiny upozorňuje i spolek VRTáci. „Jde o antieokologický projekt právě pro nevratné zásahy do krajiny, kterou už máme beztak rozřezanou dálniční sítí,“ říká advokát.

„Krajina je hodnota, tou je ale i ekologičtější doprava a zajištění potřeb společnosti,“ namítá ministr dopravy a zdůrazňuje: „Říci, že se nic nebude stavět a vrátíme se do jeskyní, není alternativa.“

Veřejnost prý po vysokorychlostních vlacích neprahne, tvrdí spolek: „Poptávka veřejnosti po jízdě vysokorychlostními tratěmi, není. A s výjimkou těch ve Francii a Japonsku nejsou rentabilní, jsou ztrátové a musí být dotovány ze státních rozpočtů.“

Vlaky pro elity, nebo pro každého?

Spolek VRTáci považuje vysokorychlostní tratě za dopravu pro elity. „Byznysmeni, úředníci a manažeři se mohou velice luxusně přesouvat z metropolí s malým kufříčkem. Pro občana to není, není po tom poptávka. Vylezme z věže ze slonoviny a zabývejme se efektivním řešeními, která mají v rovnováze náklady, újmy a přínosy,“ žádá advokát Petr Svoboda.

Ministr Kupka s tím nesouhlasí. „Vysokorychlostní dráhy využívají pracující, studenti, učitelé i turisté. Budujme tratě, které budou sloužit i pomalejším vnitrostátním vlakům. Jejich efekt je ekonomický i sociální, protože lidé si mohou snáz vybrat zaměstnání či studium.”

Roli železnice pro fungování společnosti nově odráží i kritéria pro odměňování generálního ředitele, jeho náměstků a dalších vedoucích pracovníků Správy železnic. Od nového roku bude mít největší váhu soubor kritérií hodnotících spolehlivost a propustnost železniční sítě, tedy míru zpoždění osobních i nákladních vlaků.

Ta dosud v kritériích pro hodnocení vedoucích pracovníků Správy železnic zcela chyběla. Zpoždění vlaků v posledních měsících výrazně narostla kvůli stavebním pracím na jednotlivých tratích.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments