V Německu již měsíc mohou lidé bez omezení cestovat po celé zemi regionální dopravou za výhodné měsíční jízdné devět eur (222 korun). Nejčastější věta, kterou tak nyní pasažéři v přeplněných vlacích od průvodčích slýchají, je, aby neblokovali volné sedačky taškami a batohy.
Starost o stále povinné roušky v německé hromadné dopravě je až okrajová, někdy se totiž levná jízda vlakem může změnit v devítieurové peklo. „Buďte prosím ohleduplní a nepokládejte vaše zavazadla na sedačky. Devítieurový lístek si chtějí užít i ostatní,“ ozývá se co chvíli z reproduktorů v přeplněném regionálním vlaku z braniborské Elsterwerdy do Berlína.
Souprava je plně obsazena již v Elsterwerdě, velkou část tvoří cestující z vlaku z Drážďan. Řada pasažérů se totiž rozhodla na cestě ze saské metropole do Berlína ušetřit, takže místo rychlíkem zvolila jízdu regionálním vlakem. Cesta je sice místo obvyklých zhruba dvou hodin o necelých 90 minut delší a nutné je také počítat s nejméně jedním přestupem, ale lidem zůstane v peněžence třeba i 30 eur (740 korun).
Z Drážďan se na cestu přes Elsterwerdu vydala i Juliane s přáteli. Každý z nich s sebou k nelibosti ostatních cestujících vláčí krosnu s karimatkou. Společně totiž míří za kamarády až k Baltu do Rostocku v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Cesta jim zabere podstatnou část dne, neboť vyjeli z Freibergu nedaleko Drážďan. Juliane ale nepochybuje, že se jízda k moři regionálními vlaky vyplatí.
„Pojedeme asi sedm hodin s dvěma přestupy, rychlíkem by to bylo pět hodin s jedním přestupem,“ vysvětluje. Hlavním důvodem byly ale ušetřené peníze. „Jedeme zadarmo, neboť devítieurový lístek se nám už dávno zaplatil. Je to fantastická věc,“ dodává.
Zatímco Juliane a její přátele v plné soupravě neopouští dobrá nálada, někteří lidé neskrývají rozhořčení. Rozčilují se především ti s koly, kteří přemlouvají ostatní, aby jim uvolnili trochu místa.
Právě doprava kol bývá nejčastějším jádrem sporů, mnozí se s nimi totiž do vlaků nedostanou a ti, kterým se to povede, pak mají problémy vystoupit. Německé dráhy Deutsche Bahn a také další dopravci proto na cestující apelují, aby kola nechali doma, protože jejich naložení na vytížených linkách není vůbec jisté.
Cestovat chce každý, problém jsou kapacity vlaků. DB: neřešitelné
Ale kola, velká zavazadla a přeplněné vlaky nejsou to jediné, co cestování na devítieurový lístek dokáže zkomplikovat. Velkým problémem jsou i rekonstrukce tratí, což se týká i spoje z Elsterwerdy do Berlína. Z města Zossen nedaleko Berlína vlak spíše popojíždí, než jede, a nabírá tak zpoždění.
Další ránou je mimořádnost, která si vyžádala zásah hasičů. Internetové připojení v místě není nejlepší, proto si cestující mezi sebou ochotně sdílejí informace, co se přesně děje.
Vlak se nakonec na hranici Berlína zastavil, protože trať byla dočasně uzavřená. Když se vlak znovu rozjel, činilo zpoždění již hodinu. Ale ani to nebyl konec utrpení. Souprava zastavila ve stanici Lichterfelde, kde dostali cestující od průvodčího radu, aby raději přestoupili na příměstskou železnici S-Bahn, protože vlak bude ve stanici ještě nějakou dobu čekat.
V soupravě, která se takřka vyprázdnila, zůstala Juliane s přáteli, protože linka jede přímo do Rostocku. Náladu měla její skupina stále dobrou, k čemuž možná přispěly zásoby piva, které si s sebou mladí lidé vzali.
To, že cestování regionální dopravou není v době platnosti levného měsíčního jízdného často snadné, dokazují i pravidelné tiskové zprávy policie. Situace v přeplněných vagonech se totiž čas od času natolik vyhrotí, že průvodčí musí požádat policii o nucené vyklizení vlaku. Výjimečné není, že některé cestující policie při takovém zásahu zadrží kvůli agresivitě.
Skutečnou zkouškou kapacity regionální dopravy a trpělivosti pasažérů však byly svatodušní svátky na počátku června. „Vítejte v devítieurovém pekle,“ vítal tehdy v turisticky atraktivním bavorském Řezně průvodčí ty cestující, kterým se do přeplněné regionální soupravy podařilo vůbec nastoupit.