Fleischmann: Digitalizace točny, návod

Kamarád a také modelář v jedné osobě Ondra Richter si přivezl z NSR zcela fungl sadu ovladače digitální točny a komplet periferie k její obsluze. U f.Fleischmann se jedná o artikl 6152. Zcela nadšený z výhodné koupě (ceny v česku nemá smysl ani komentovat) mi Ondra telefonoval ještě před přejezdem hranic do česka Waidhaus/Rozvadov, že určitě to hned musíme vyzkoušet a otestovat na točně.

David zatím svojí točnu nemá ale plánuje její pořízení také v NSR kde vyjde o více jak 1.900,- CZK méně než u nás. Dnes je neděle6.1.2008 a chystáme se na otestování celého setu. Při pohledu do manuálu který byl v N jazyce a při pohledu na šťastného majitele bádajícího prstem v prospektu, jsem se rozhodl ten prospekt alespoň z části pro něj přeložit a něco o tom také napsat. A tak z klasického amatérského sezení u layoutu, vznikl i tento článek pro další badatele v německých manuálech a prospektech. Tak trochu se ovšem z klasického překladu stala mini akce s chlazeným pivkem, chlebíčky od mojí polovičky  a pozorování točny jak reaguje na povely a jiskřící se oči Ondry který začal radostí z toho, jak to všechno funguje, málem omdlévat..

Modul ovladače točny Fleischmann a cenou v eurozóně +/- 135,- €

Pokud bych někdy uvažoval o jiném než manuálním ovládání, tak bych se přikláněl rovnou k zcela automatizovanému provozu depa řízeného z počítače. Provoz a jízdy lokomotivy v obvodu depa by bylo identifikovatelné na jejich adresy a moduly zpětného hlášení o momentálním stavu obsazených míst kde a co v depu stojí. To vše přes interface a jednoduchý program. O tom bych se rozepsal jindy. Popíšeme si tedy základní funkce ovladače točny:

Ano, mohl jsem to zpracovat do nějakého formátu a umístit do databáze, jelikož tyto sety ale bude za S.C.T dovážet do ČR jeden šokovný modelář, tak jsem se rozhodl že něco popíšeme za ostrého provozu s točnou. Možností párování setu a točny je několik, záleží na zvoleném příslušenství od kterého žádáte konkrétní funkce a chování točny. Uznávám, že příslušenství Fleischmann je co se obalů komponent týká, někdy v době BTTB ale technologie pokročila, přesto zrovna v designu pokulhávají né málo. To ovšem na zařízení a provoz nebude mít vliv a berte to jen jako takovou vsuvku ohledně vzhledu. Přítomný TURN CONTROL je v artiklu firmy s číslem 6915. Je plně multifunkční a s případným dalším běžně dodávaným sortimentem modulů se stává i univerzální. Mě tedy na první pohled zrovna display moc nevyhovuje ale jde asi jen o zvyk. Rozhodně bych se asi stěží vzdával manuálního režimu obsluhy točny.

1. řízení točny s programovatelnou volbou koleje
2. grafické zobrazení všech kolejí které zasahují do točny – LCD
3. hlášení obsazených kolejí dle předem navolených čísel těchto kolejí
4. komfortní ovládání přes jeden otočný čudlík 🙂
5. signalizace – hlášení právě aktivní/probíhající funkce a její případné zpětné vyvolání – na LCD
6. hlášení právě aktivní klávesy
7. dálkové řízení (kompatabilita) provozu DCC produkty LocoNet
8. zpětné nastavení povelů LCD signalizace a jejich oznamování
9. režim otáčení lokomotiv na jeden povel o 180°
10. paměťový režim povelů který lze uložit k adresám jednotlivých lokomotiv (popíšeme níže)
11. programovatelená polarizace mostu točny což brání jejímu vyzkratování
12. hlášení kolejovépolarity na LCD (permanentně)
13. indikace zkratu (s patřičnou úpravou firmawe lze instalovat i akustiku hlášení)
14. kompletní reset (neb reset jen některých voleb a režimů)
15. automatický režim

• Řídící modul točny jako příslušenství dodatkové

Veškeré korektní zapojení vodičů je ve spodní části modulu. Zdroj je s artiklem 6710 a kapacitou výkonu 14V stejnosměrného napětí. Dodávají se ale obdobné s artikly: 6706, 6811, 6735/55 taktéž 14V ale střídavého napětí. Spojková (svírací) lišta je 4 polohová pro 2x vstup upínání vodičů dále pro transformátor Twin-Centrum a loko bus + 2x výstup z mostu točny které je i současně jako kolejové napojení. Dále svěrací lišta pro 3 vstupy z mostu točny pro pohon LocoNet s příslušenstvím RJ11. Jinak doplním, že veškerá další variabilita je široce popsána u dodaných komponent samostatně.

• Připojení točny jen přes klasický ovladač

Ovladač je v artiklu 4911 a je použitelný pro všechny tipy běžně dodávaných mechanizmů a tipů točny. U tohoto zapojení je potřeba dbát na fakt, že dochází k mžikovému zkratu který je v tomto případě ale ošetřen přítomnou elektronikou která zabraňuje zpětným nárazum do trafa. Při otáčení o 180° jinak se to neprojeví pokud otáčímé o více jak 180° do plánovaného zastavení jakékoliv koleje kam plánujeme z mostu vyjet s mašinou. To platí jak pro analogové tak i digitální provozy! Všechny zkraty lze jednoduše řešit jak zakopením dostupných a cenově přijatelných komponent k tomuto setu a nebo si zdatný modelář může tuto věc vyřešit sám. Na obrázku dole je znázorněno permanentní napájení ze zdroje 6735/55 a s točnou artiklu 6152 C. Rychlost a smět otáčení si ovladačem 4911 volíte již libovolně.

Znázornění polarity napětí při otáčení a přejezdu do dalšího objetí na 180°

Na dalším obrázku je použita varianta tzv. trianglu pro otáčení parních lokomotiv ap. využítí je velké. Zde ale odpadá ochrana proti zkratu. Veškeré svorky které se zacvakávají do spodního talíře točny tomu právě zabraňují. Ovšem použití svorek je sporná věc. Co je tedy lepší, plnohodnotnou točnu bez ohledu na to zda nedochází k mžikovému prozkratování a nebo jen točnu která bude mít omezené otáčení jen na několik málo úhlů? Tohle by možná mohl někdo objasnit. Protože ve schématu dodávaného Fleischmannem je více volitelných komponent a možností – těžko lze jen vybrat tu nejlepší. Sice možnost operativní variability se jeví v některých případech jako kladná věc ale v tomto případě je to spíše zmatek a chaoz!

Zde na obrázku je právě zamezeno otáčení kolem dokola za použití svorek v talíři točny. Pokud se zvolí více propojení nezávislých kolejí tak most točny není pod napětím a na obou vjezdových kolejí na most točny může být provoz nezávisle na napětí v mostě točny. Tohle tady jsem ale trochu nepochopil, mě šlo spíše o napětí kdy by se použilo jedno nebo dvě relé pro oba směry bez omezení jen na otáčení o 180° fakt zmatek.

Obdoba dalšího zajímavého příkladu. Napájení mostu točny o 180° s přepínačem polarity. Toto je schéma pro DCC což snad každý pochopí. Mimo okruh trakce ostatních kolejí mimo sekci depa, je propojení v DCC mostu točny přes samostatný ovladač ale jen za případu, kdy jsou obě vjezd/výjezd koleje oboustranně izolovány – na to pozor. To bude ostatně asi i varianta u Ondry neb tento triangl chce realizovat. Jako přepínač polarity točny by se opět dalo zvolit vhodné relé – to bych popsal při některé z dalších recenzí o točnách a DCC komponentách. Na obrázku vidíte tedy přepínač – na most točny si zajedete lokomotivou a nastavíte si cíl otáčení kam hodláte vyjet, je jasné, že točna se bude otáčet pouze modelovou rychlostí a né že to bude jak mixer. Tak v momentě co budete mašinu otáčet – přepnete polaritu točny zmíněným přepínačem s artiklem 6904.

Další možnost na obrázku níže. Nejsou ozolovány žádné koleje ale pouze samostatně napájeny přímo z místa hlavního přívodu signálu DCC a napětí – jedná se pouze o koleje v rámci depa! Takže napětí v mostu je zcela mimo okolní koleje nezávislé a tedy i mimo zkrat. U otáčení mostu o 180° je to stejné. Jediná chyba: při otáčení lokomotiv je při zachování polarity v které bylo na most mašinkou najeto – stejným směrem i musí být uskutečněn odjezd do druhého směru. Tady by se i mezi ovladač točny hodil i menší set přepínačů pro odpojování kolejí u točny a nebo kolej pro párování lokomotiv do dvojčat na dva rozpojitelné úseky mimo programovací úsek kolejí který zde není ani vyznačen.

Další a o něco dražší se jeví varianta za pomoci samostatného boosteru jen pro depo. To v českých podmínkách nebude realizovat asi nikdo a je to varianta asi jen pro výstavní kolejiště, přesto z plánku lze snadno vyčíst několik provozních možností. Zde jsou v izolaci obě vjezdové/výjezdové koleje ale odděleny od kolejiště a i od okruhu napájení točny, ještě dalším „přechodovým“ úsekem. Ovšem zde je možnost zcela automatického provozu a to bez pomoci počítače kdy si jen navolíte na centrále směry a druhy režimů pro každou adresu jednotlivých lokomotiv a pak už se jen můžete kochat. Tento způsob zapojení + i ten zde poslední popsaný na konci článku, je použit u kolejiště Loxx v Berlíně kde pro menší depa je tento způsob a pro větší ten na konci.

Zkrat u tohoto zapojení je zcela vyloučen díky izolovaným úsekům kolejí a také díky použitému boosteru. Tady doslova můžete dělat promenády do všech směrů aniž by došlo ke zkratu. Také si lze všimnout samostatného trafa pro depo a jeho propojení s trakčním kolejovým + centrálou.

A libovka na konec. Absolutně provozně vymazlené depo je pro modeláře lahůdkou. Zde je použit dekodér pro kompletní automatiku dle nastavení ovladače centrály. Použiti jsou také 2 ks napěťových relé a hlavního relépro trakci. Zde se již jedná o programování všeho co se v depu může přes DCC vůbec pohnout. Řízení točny je zcela na dekodéru který pobírá povely z řídící centrály. Polarita mostu a mostové okružní koleje resp. jejich zapojení je znázorněno! Booster v tomto případě plní podvojného zapojení jak mostovky tak okružní koleje což zamezuje zkratům při napájení přes dekodér. Změna polarity je provedena přes hlavní relé které zpětně dostává povely současně z centrály a z DCC pro zpětnou vazbu. Za použití počítače lze dělat téměř cokoliv. Ovšem tato sestava také něco stojí a od základního setu se škrábeme k 820,- € což je cena vysoká ale pro domácí kolejiště i zbytečná. Kdo by dnes chtěl mít v depu totální automatiku?!

Jen doplním k poslednímu setu artikly: točna 6152, hlavní relé 6852, pomocné relé 6955, polarizační elekromagnet 644013, booster,trafo i centrála jsou f.Fleischmann a jen variabilita je u tvoleného dekodéru.

Pokusil jsem se popsat základní principy ovládání točny jak pomocí analogového tak i digitálního zapojení. Myslím, že to co zde je obsahově v článku který jsem s Ondrou napsal, jsou možnosti tohoto zařízení dalekosáhle větší než si kdo dovede představit. Cenově neni firma ani tak nedostupná pro všechny modeláře, vybral by si asi každý právě tu nejvhodnější sestavu pro své depo. Někdy příště bych se rád rozepsal i o automatickém řízení zkrytého nádraží právě za pomoci tohoto příslušenství kdy si adresou vyvoláváte jen hnací vozidla a cesty pro jejich jízdu staví automat.

Nadešel čas balení zařízení zpět do krabic a úklidu talířů a sklenic od pivča, rozhodně se člověk u takově věcičky dost vyblbne a to nebyla ještě zvolena myšlenka na realizaci dočasného spojení s vhodným dekodérem. Rozhodně zařízení je to velice kvalitní a jen upevňuje potřeby a požadavky našich kolegů modelářů na výrobu a plánování takových produktů pro ještě více zábavnější zážitky s provozem na domácích kolejištích a v klubech.

Korektura a redakce: Jan Jirásek – za Steam Club: Ondra Richter