Konec března přináší pro motoristy nové vrásky na čele. K datu 1. dubna jim sice končí povinnost mít kola obutá do zimních pneumatik, zároveň ale řeší otázku, zda se vůbec vyplatí přezouvat na letní gumy. Proč bychom v létě neměli „dojíždět“ zimní pneumatiky a jak bezpečně přezout na letní?
Zimní pneumatiky v létě = větší riziko
Teplé počasí výrazně mění chování zimních pneumatik. I když se zdá, že „zimáky“ by ještě mohly nějakou dobu vydržet, odborníci před dojížděním pneumatik po zimě důrazně varují. Letní pneumatika by měla mít dezén hloubky nejméně 1,6 mm, to ale neznamená, že když vám stejně vysoký vzorek zůstává na zimní gumě, můžete s ní klidně vyjet.
Zimní pneumatiky mají zcela odlišné chování „zastudena“ a jiné v horkém dni. Navíc z testů odborných společností vyplývá, že zimní pneumatika s relativně slušným 3 mm dezénem reaguje v létě na mokrém povrchu mnohem hůř než více sjetá letní pneumatika. Projeví se to nejen prodloužením brzdné dráhy, ale také větší náchylnosti k tzv. aquaplaningu. Při něm pneumatika ztrácí schopnost odvádět vodu a mezi ní a vozovkou se vytvoří vodní plocha, na níž je auto v podstatě neovladatelné. Směs, z níž je vyrobena zimní pneumatika, má odlišné vlastnosti a v teple příliš měkne.
Jak bezpečně vyměnit gumy
Nejjednodušší je zajet do svého servisu a pneumatiky nechat vyměnit odborníky. Výměna samotných plášťů je i pro schopného domácího kutila docela oříšek, pokud ale máte celou sadu pneumatik na náhradních discích, pak to doma zvládnete. Jak na to? Poradí Michal Knor z Auto Kelly:
Zatáhnete ruční brzdu, zařadíte rychlost nebo režim P, máte-li automat. Povolíte šrouby pomocí křížového nebo teleskopického klíče a poté auto zvednete na heveru, ale pozor – na pevném a rovném povrchu. Hodí se pro jistotu auto ještě podepřít. Povolíte matici kola a kolo sundáte.
Drátěným kartáčem očistíte všechny dosedací plochy. Nasadíte kolo s letní pneumatikou a nejdřív ručně utáhnete šrouby, nejlépe do kříže, abyste předešli křivému nasazení kola. Poté dotáhnete šrouby elektrickým utahovákem za použití momentového klíče. Přesné parametry k tomu najdete v návodu výrobce. Než vyjedete, změřte tlak v pneumatikách a dohustěte na správnou hodnotu. Po ujetí prvních 50 – 100 km zkontrolujte znovu dotažení.
Jak se vyhnout aquaplaningu
Kromě správně zvolených pneumatik a jejich přiměřeného nahuštění se hodí znát situace, v nichž nejčastěji efekt vodního zrcadla na silnici vzniká. Nejvyšší riziko je ve vyjetých kolejích na silnici, případně v zatáčce. V takových místech je třeba zpomalit, protože aquaplaning vzniká i na dobrých pneumatikách, pokud jedete příliš rychle. Na opotřebených pláštích ovšem musíte jet ještě pomaleji. I když je povolena jízda na letních pneumatikách s hloubkou dezénu pouze 1,6 mm, aquaplaningu lépe odolává pneumatika sjetá maximálně na hloubku 4 milimetry.
Co dělat, když se auto do takové situace dostane? Především nepanikařit a netrhat volantem ani prudce nebrzdit. Vyplatí se neměnit směr a po vyšlápnutí spojky sundat nohu z plynu. Volant držte v požadovaném směru jízdy, nesnažte se s ním otáčet ze strany na stranu. Teprve když se kola znovu dostanou do záběru, můžete auto dostat pod kontrolu. Jízdu v dešti vám kromě aquaplaningu může komplikovat i tzv. bílá mlha, kdy voda rozstřikovaná za jedoucími auto snižuje viditelnost na minimum. I v takovém případě především zpomalte a nebojte se použít mlhovky.
