V Ústí nad Labem začal ve středu 22.srpna, testovací režim nové nádražní budovy tohoto významného železničního uzlu u nás. Po téměř ročním uzavření se otevřela cestujícím na ústeckém hlavním nádraží odbavovací hala, která je součástí celkové rekonstrukce výpravní budovy Českých drah. K tomuto dni byl tedy zahájen zkušební provoz nejen zrekonstruované odbavovací haly, ale také provoz nového vstupu do výpravní budovy.
Fotografe | České dráhy
Celé nádraží navíc procházelo i v nedávné době ke kompletní přestavbě celého kolejového větvení u nástupišť, ale také zjednodušení odbočky z hlavního, na západní nádraží. Zcela nové jsou také nástupiště, která v revitalizovaném provedení slouží již přes dva roky.
Dochází tak k postupnému naplňování společného Memoranda uzavřeného mezi Českými drahami, a.s., městem Ústí nad Labem a Správou železniční dopravní cesty, s.o. Nový vstup do budovy zajistí nejen přímý přístup do podchodu, ale také propojení centrální městské části s nábřežím a návazně s městskou částí Střekov.
Probíhající rekonstrukce výpravní budovy Ústí nad Labem hlavní nádraží je jednou z nevýznamnějších investičních akcí Českých drah nejen na území Ústeckého kraje, ale v celé republice, s předpokladem naplnění všech nároků moderního cestování. Rekonstrukce se realizuje ve dvou etapách, kdy cestujícím poskytuje služby vždy jedna polovina prostor výpravní budovy. V současnosti tak dochází k dokončení l. etapy rekonstrukce. II. etapa bude dokončena v prosinci 2012 a do té doby je nutné počítat s dílčími omezeními, která jsou nezbytná při rekonstrukci v plném provozu.
Modernizovaná odbavovací hala je situována na ploše 170 m2, a to v nové, prosklené části výpravní budovy včetně zajímavého ochozu pro cestující veřejnost, kde budou mít cestující možnost příjemně vyčkat na příjezd svého vlaku. V rámci nové odbavovací haly jsou k dispozici 4 nové pokladny, včetně mezinárodní, další služby pak poskytuje ČD centrum,“ uvedl Patrik Konopásek, ředitel Regionální správy majetku Českých drah v Ústí nad Labem.
K zobrazení informací o přijíždějících a odjíždějících železničních spojích budou sloužit moderní velkoplošné panely. V odbavovací hale budou mít cestující možnost využít připojení k internetu, prodejní automaty s občerstvením, ale také například bankomat. V brzké době bude prostor odbavovací haly doplněn o nový mobiliář. Celý prostor je vybaven bezpečnostním kamerovým systémem a samozřejmě splňuje bezbariérové přístupy pro hendikepované cestující na všechna nástupiště tohoto nádraží. Nádraží v Ústí nad Labem se tak stalo dalším v pořadí, která budou procházet kompletními rekonstrukcemi a revitalizacemi.
{niftybox background=#A15E1B,textcolor=white,float=right,textalign=justify,border=white,font=Tahoma,fontsize=14px}
Víte že…
Nádražní budova byla postavena na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19.století a v podstatě ve stejné podobě stojí na nádraží i dnes.
trať 130 (Ústí nad Labem – Chomutov)
Původně vedly z Chomutova směrem na Teplice tratě dvě, a to Duchcovsko-Podmokelská a Ústecko-Teplická, která byla o něco starší. Železniční trať, která spojovala Chomutov s Děčínem (Podmokly), byla zřízena roku 1872 jako konkurenční k již zmíněné dráze ústecko-teplické. Vzhledem k tomu, že obě dráhy vedly na území Chomutova souběžně, byla duchcovsko-podmokelská trať na území Chomutova v 80. letech 20. stol. z větší části zruěena. Zachována je jen nejzápadnější část trati, nově napojená na levém břehu Chomutovky na trať ústecko-teplickou. Koncové nádraží duchcovsko-podmokelské dráhy se rozkládá v jižním sousedství hlavního chomutovského nádraží (původního nádraží ústecko-teplické dráhy) a je dnes využíváno pouze pro nákladní dopravu. Východně od Chomutovky vedla podel jihozápadní části ulice Skroupovy, podel ulice Vilové a dále přes dodnes dochovany most, po kterém křížila dráhu ústecko-teplickou, do areálu dnešního Zooparku. V trase trati dnes vede cyklostezka. Zbořena byla i nádražní budova Chomutov-zastávka, která stávala v místech dnešního Štefánikova náměstí.
Železniční trať společnosti A.T.E Ústecko-teplická dráha (německy: Aussig-Teplitzer Eisenbahn) byla postavena v roce 1858 především pro dopravu uhlí z oblasti Teplic do přístavu v Ústí nad Labem. Do roku 1870 byla prodloužena až do Chomutova. Mohlo se tak po ni dopravovat uhlí z celé hnědouhelné pánve (Chomutovsko, okolí Mostu, Bíliny a Duchcova).Díky pozdějšímu rozmachu těžby musely být některé úseky přeloženy. Nejznámějším příkladem je Mostecký a Ervenický koridor. trať 133 (Chomutov – Jirkov)
{/niftybox}
{snippet 101}
- Železniční „uhelná magistrála“ projde v dohlednu generální opravou
- Ostře sledované vlaky – předlistopadové ohlédnutí (1.)
