Z reality do modelu – železniční most

Tento článek by se hodil více asi do seriálu „Nebojte se patinování“, kde první díl vyšel 24.9.2008. Každopádně se jedná o téma z architektury a proto jej ponecháme zde, ačkoliv se jedná pouze o jmenovanou patinu. Již několikrát bylo konstatováno, že před záměrem něco patinovat, se vyplatí vyrazit někam do terénu s fotoaparátem a nasbírat cenné materiály jako předlohu na aplikování této procedury.

Dnes tomu nebude jinak, proto železniční jednokolejní most trochu napatinujem. Naše odvětví, tedy to železniční – nám nabízí asi nejvíce možností a prostoru pro realizaci patiny, pokud nejde o jmenovaný most, lze patinovat prostě cokoliv: výhybky, drážní domky, budovy, váhu, mastnotu v kolejích nebo rez kolejí ap.

Předloha modelu
Náš most se nachází na trati ( … ) což bude soutěžní otázka, kdo jí uhodne?
Asi silné motto pro patinování se jeví: „stárnutí, koroze, zvětralost“, našlo by se asi více slovních přirovnání, každopádně předlohu máme nafotografovánu výborně. Nemusíte obíhat prostor od začátku ke konci, stačí nachytat několik snímků někde z okraje mostu, dále se doma při patinování držíte již „jedné stopy“ dle zvětralosti nebo koroze! Z výše uvedeného je zřejmé, že je nutné se rozhodnout, co budeme aplikovat štětci a co stříkací pistolí. Pokud aplikujeme patinu do modelových spár odlitků-výlisků, postačí nám tenčí štěteček, pakliže aplikujeme větší plochy – je vhodné použít stříkací pistol. Ačkoliv stříkací pistole není vždy alternativou pro častější použití, v případě patiny zárubní a spár, postačí pouze štěteček. Pokud model má vypadat věrohodně, budeme se držet asi těchto materiálů – především pigmentů které působí vlivem zvětrávání, tedy povětrnostních podmínek v ovzduší (saze, rez…) jako prach z deště, těchto znečišťujících látek budeme aplikovat co možná nejvíce, neboť mnohé mosty jsou stářím 80 a více let, šetřiř nebude třeba!

U některých materiálů je povrchová úprava realizována: oxidace vlivem deště, jemný mech rostoucí ve spárách a v zákoutích (např. mostní pilíře aj.), ovšem za předpokladu, že se nejedná logicky o místa, kam svítí slunce, mech na slunci moc rád neroste. Proto důležitým faktorem v modelu a jeho patinování bude voda. Proto zmíněná oxydace, koroze, mech, prach, olejové skvrny od projíždějících vozidel na mostovce, až po klasické koroze šroubů v pražcích nebo koleje…, lze takto učinit věrohodně jen díky opětovnému se vydání do terénu a nafotografování předlohy! Podélné stopy koroze a následné oxydace oceli, lze vídat v realitě v podélném směru dle toho, jak se drží voda v těchto spárech a postupně dochází k jejímu vysychání až k opětovnému navlhnutí, to je proces, který se opakuje v celé životnosti/existenci toho kterého mostu. Patinu lze realizovat do trhlin – ty velice často podléhají korozi jako první. dále do míst kam budeme aplikovat jemný zelený prášek (imitace mechu…) do nosníků mostovky.

Fotografie v tomto počtu postačí, základní pohled na vše jmenované

1. pohled na horní část mostu, zde je vidět, že je použito dřevo pro lávku kolem koleje, ostatní nebezpečné mezery jsou překryty plechem s přímou montáží do pražců – zde se jedná tedy o dřevěné pražce
2. boční pohled na jednotlivé části nosníků mostovky – oxydace a koroze je v nejlepším vyobrazení které budeme potřebovat pro přenesení do modelu
3. vnitřní pohled na nosník mostovky
4. most je na nosnících z betonu – sice by se dal realizovat kámen, zůstanu ale u předlohy, proto pohled na konec nosníků mostovky a spojení s betonovým masivem – perfektní detal, zde již zmíněný mech (všude tam, kam slunce nesvítí …)
5. betonové nosníky mostu jsou sice z betonu, zde je patrné, jakým stylem byl realizován, nikoliv formou jednolité formy pro následnou výplň cementovou hmotou, ale postupným vrstvením částí – pater, což má svojí opodstatněnou logiku: nemůže docházet k souvislým prasklinám při přenosu rezonance z mostovky na masiv při průjezdu kolejových vozidel!

info: fotografie číslovány od 1. do 5. zleva !

Postačí nám tyto základní fotografické pohledy (asi nebude třeba obsáhlejších fotodokumentací), záleží ale na každém z nás co se komu bude hodit:

• horní pohled na mostovku
• boční pohled na jednotlivá pole mostovky – nosníků
• pohledy – detaily na místa oxydace a koroze v jednotlivých spojích a spárách
• pohledy a detaily pražců, zda betonové a nebo dřevěné
• lávka: plech nebo dřevo, to samé vně kolejí: lávka z plechu (jako výplň), nebo dřevo
• nosníky mostu, zda beton nebo kámen (starší epochy asi pouze kámen)…

Realizace modelu – krok za krokem

1. Montáž modelu nesmí být sestavována zcela bezmyšlenkovitě,
pakliže něco-někde přilepíte lepidlem, těžko se budete vracet zpětně k patině do míst, kam již nelze sáhnout štětcem nebo stříkací pistolí. Jiná barva modelu je od výrobce – tedy vždy stejná, proto i v případě opotřebení patinou, tedy povětrnostními faktory: déšť, vlkhost, prach, koroze a oxydace, lze ne-souvisle nanášet na jednotlivé díly nosníků mostovky. Zde zapomeňte na nějaké maskování páskou, jednak by výsledek nemusel být žádoucí, a také a to především: u mostu se nejedná o žádné linkování barvami, to přenecháme pouze pro kolejová vozidla. nikoliv pro drážní zařízení – most! Pokud se jedná o složitější sestavy mostů, je vhodné zvolit určitý postup prací, tedy pakliže se na nosník mostovky aplikuje boční zábradlí s lávkou pro pěší, kolejové pole a nosníky mostu jako takové, je vhodné zvolit jmenovaný postup prací pro patinování. Vždyť je jasné že: zábradlí je kovové (pokud není jinak), pražce jsou dřevěné nebo betonové, lávka je dřevo nebo plech atd.

1. Dřevěná prkna pro lávku,
ta nás zatím moc trápit nemusí, lze ji aplikovat lepidlem až v samotném závěru hlavních prací na mostovce a nosnících mostovky. Pozor: ačkoliv máte jistě umyté ruce od mastnoty ještě neznamená, že samotné plastové díly nemusí být mastné z výroby. Lisovací formy z kterých tyto komponenty jsou tvořeny, mají kolem sebe řadu mastných prostor se vzduchem pro ofuk prostoru při otevření formy, takže opláchnutí a odmastění dílů je také zásadním úkolem před patinováním s následným lepením.

2. Základní aplikace barvou – tedy stříkací pistolí!
Model mostu tak, jak jej vidíte, lze jako celek přestříkat základní barvou před dalším zvelebováním do opotřebenosti a patřičného stáří. Vynecháme betonové nosníky, lávku a kolejové pole které přes most bude položeno. Použijte tmavší šedou – dle libosti, světlým barvám se vyhněte. Obecně platí, že kovové části mostu jsou při realizaci v jedné barvě, až časem a roky dochází k jeho opotřebení povětrnostími faktory! Mosty v realitě jsou také pouze a jen funkční objekty, a proto jsou bez dalších návrhů a pravidel v jednotném normovacím nátěru, tedy anti-rez který snižuje náklady na údržbu.

Tak tedy, model mostu, tedy především jeho mostovka a nosník mostovky – jsou v jednotném nátěru šedá-matná. Ve stejné barvě pak i přechodové desky – prkna (pokud není použito jinak …,). V opačném případě hnědá.

3. Krátký závod s jemným kartáčkem,
tak lze nazvat postup, při kterém nám moc času pro aplikaci oloupané barvy nezbývá. Po cca. 10-15 min. kdy nanášíme zaákladní barvu stříkací pistolí, lehce kartáčkem ve spárách (kde se logicky drží voda ..,) oškrábeme jemným pohybem do stran, tedy pohyby vlevo/vpravo. Lze zvolit i jiný postup. Pakliže provedete souvislé stříkaní modelu, lze jej nechat dokonale zaschnout, posléze pak přetřít štětcem se silně zředěnou barvou téhož odstínu který jsem zvolil pro hlavní a tedy i základový odstín. Vzhledem k tomu, že se jedná do jisté míry o malé plochy které je třeba pro patinu připravit, je důležité dbát především na a) aby barva, kterou aplikujeme celkově na most, byla v místěch pro seškrábání kartáčkem v dostatečné vlhkosti, tzn. i štěrbiny, spoje nebo suché a vodorovné plochy kde dochází ke stékání vody a k jejímu usazování ve jmenovaných spárách a oděrkách či zalomení dílů mostovky a nosníků. Pakliže zvolíte aplikaci výše jemenovanou, tedy základní barva  – kartáčkem oškrábat, nebo zakládní barva, druhá vrstva barvy se stejným odstínem, ale pouze se silně zředěným faktorem, lze tak stejným stylem aplikovat tuto metodu ale s hlubším proniknutím oděrek do laku mostovky při aplikaci pigmentů rzi nebo koroze – matná nebo světlá!

Dřevěná prkna pro lávku ochozu kolem kolejí na mostovce,
použil jsem základní barvu – černá, vrchní pak matná – hnědá. Tomuto dílu na mostu lze věnovat trochu pozornosti, jelikož dřevo na dešti a dalším vedlejším vlivem trpí značním opotřebením, proto by mělo dle toho také vypadat, více pigmentů na imitaci šroubení jednotlivých prkenic, nebo uprostřed linoucí se v celé délce vyšlapaný nátěr od chodců, tedy silně zředěnou matnou – černou, lze použít i pigmenty pro toto ztvárnění. Lze tyto díly také zamastit olejovou barvou kterou ale velmi silně zředíme.

4. Letitý rez a zvětralost dřeva,
nelze opomentou ani pražce, ačkoliv na ně nebude tolik vidět, okrajové části postačí. Pokud nechcete aplikovat pigmenty, pakliže s nimi nemáte zkušenosti, je možné použít klasickou hnědou křídu. Pokud pigmenty – lze použít rez, oxydaci aj. do míst spár a rohů nosníků mostovky. Pakliže opět vynecháme pigmenty, lze použít šedou křídu která je ale v rozporu s vyobrazením rzi, proto nanášejte jen prstem, kterým přejedete několikrát po křídě, tím lze docílit jednotné a souvislé struktury před další úpravou pigmenty s následným celkovým překrytím bezbarvým lakem pro tzv. zakonzervování všeho předchozího.

Hnědá křída v místech, kde dochází k usazování vody a vlhkosti – následná aplikace pigmentů rzi

Lávka pro pěší a imitace krablovaného plechu pro umístění nad pražce kolejového pole mostovky