BLÍŽE K S-BAHNU | Praha v létě uzavřela již mnohokrát komentované memorandum, které město zavazuje k vytvoření vlastních železničních linek na území metropole po vzoru S-Bahn Berlín aj. Síť různých železničních spojek po celém městě tomu jasně napomáhá. Město je tak o podstatný kus dál v realizování vlastního S-Bahnu pro několik linek.
FOTOGRAFIE | NOVÁ JEDNOTKA REGIOPANTER ČESKÝCH DRAH
Univerzálním provozovatelem by v tomto případě byl dopravce České dráhy. Ačkoliv je nutné vybudovat řadu zastávek, na mnoha místech i s bezbariérovým přístupem, neobejde se tato smělá realizace městkých linek i bez nákupu nových nízkopodlažních elektrických jednotek. Pro tento případ by pro Prahu byla vhodná elektrická jednotka RegioPanter vyráběná v Plzni firmou Škoda Transportation a nyní jezdící na Pardubicku, Českobudějovicku a v příštím roce i na Brněnsku.
RegioPanter nebo starší vozy? Vše je o dostupných financích
České dráhy chtějí v budoucnu dosáhnout na dotace i z fondů Evropské unie. To se ovšem neobejde bez řádného zacílení konkrétních projektů, předně pak budování řady zastávek se specifickým imobiliářem a přístupovými cestami z okolní zástavby. Na jaře 2014 začne např. stavba zastávky Praha – Kačerov. Obnovit by se v dohlednu měla i zastávka Praha – Královské Vinohrady (kolejový oblouk u tunelu z Hlavního nádraží směr Vyšehrad). S-Bahn by dle vedení města neměl smysl ani bez zmíněné stanice Vyšehrad.
Nová zastávka vznikne v příštím roce i na trase z Prahy směr Kalupy nad Vltavou, konkrétně tedy Praha – Podbaba, kde dojde k možnému provázání v přestupu vlak / tramvaj / autobus. Vznikat mají ale i zastávky Praha – Zahradní Město nebo Praha – Spořilov. Obě tyto jmenované zastávky v budoucnu spojí městská linka Radotín – Kačerov – Zahradní Město – Spořilov – Strašnice II. – Hostivař – Horní Měcholupy – Uhříněves – Kolovraty – Říčany. S touto linkou počítá jak město tak i České dráhy, zatím ovšem i bez vybudování třech nových zastávek v centrální oblasti Prahy 4 a 10.
Velkým otazníkem i nadále zůstává možnost nasazení staršího typu elektrických jednotek řady 451 a 452 ve zkrácené verzi. Obdobně tak jezdila i třívozová verze z Nymburka přes Sadskou do Poříčan. Dopravce by se ale nevyhnul stěžejní částečné nebo kompletní rekonstrukci těchto několik desítek let starých souprav. Národní dopravce v současné době disponuje celkem 25 jednotkami řady 451 a 452. Jen vyjmečně jsou nasazovány na posilové vlaky do Kralup nad Vltavou nebo Kolína a Benešova. Za předpokladu že se tyto vlaky vrátí do aktivní služby, bez vysokých investic do modernizace se tomu nelze vyhnout.
Přes most Inteligence do Kačerova i Radotína
Další možností je provázanost fondů Evropské unie na konkrétní dopravní projekty. Na ty mohou České dráhy dosáhnout v případě nákupů několika kusů jednotek RegioPanter z Plzně. Panter by Praze prospěl daleko více, než utápění desítek milionů do dnes již „historických“ jednotek výše jmenované řady. Na dotace z operačních programů mobilita, lze získat dotace i na samotné stavby zmíněných zastávek městkých linek.
Praha by potřebovala pro pokrytí všech městkých linek 1, 2, 3 a 4 celkem 12 až 15 jednotek RegioPanter. Tedy za předpokladu, že bude na kmenových linkách zaveden interval od 15 do 25 minut.
Další linka by pak mohla být trasována v relaci: Radotín – Velká Chuchle – Smíchov – Vyšehrad – Vinohrady – Hlavní nádraží – Vysočany – Horní Počernice. Trojka by pak spojila zastávky a stanice v relaci: Roztoky u Prahy – Podbaba – Bubeneč – Holešovice – Libeň – Malešice – (Vršovice) – Hostivař. A okružní čtyřka pak: Hlavní nádraží – Vršovice – Strašnice II. – Malešice – Libeň – Hlavní nádraží.
Kapacita hlavního nádraží není nevyčerpatelná
Vše je zatím ovšem pouze na papíře. Než se v metropoli rozjede první linka S-Bahn, budou dříve dostavěny jmenované zastávky Kačerov a Podbaba. Pražské hlavní nádraží není k tomu kapacitně dostačující, nelze totiž zabezpečit trvalé vyhrazení jednoho nástupiště pouze pro městské linky. V budoucnu se tak nejspíš ve větší míře začne praktikovat model okrajových obratových stanic pro dálkové vnitrostátní vlaky. Praha má pro tento případ řadu klíčových železničních stanic které mohou zabezpečit obraty vlaků mimo hlavní nádraží, kde jinak blokují svým prostojem do dalšího odjezdu jeho nástupiště.{qrcodegenerator}http://magazin.magzine.cz/index.php/magaziny/doprava/1806-praha-je-o-dalsi-krok-blize-k-vlastnim-zeleznicnim-linkam-s-bahn-vznikat-budou-i-nove-zastavky{/qrcodegenerator}
Více se začne pro obratové vlaky využívat i Praha Holešovice. a Praha Libeň. Pokud vlak neodjíždí na obraty do servisního ONJ (Odstavné nádraží jih), budou vlaky trasovány na obraty do stanic Praha Vysočany, Libeň, Smíchov, Vršovice, Holešovice a Malešice. Pokud skutečně mají fungovat v Praze městské linky s použitelným intervalem kolem 20 minut, využívání obratových stanic mimo hlavní nádraží se tomu nevyhne.
České dráhy, Leo Express a RegioJet z Holešovic
Pakliže městské linky po vzoru S-Bahn propojí jednotlivé aglomerace metropole nádraží a zastávek, bylo by možné přesunout z Hlavního nádraží např. do Holešovic, i vlaky mířící na Ostravsko a Karvinsko. Ostatně, SC Pendolino Českých drah ve svých začátcích z Holešovic skutečně vyjíždělo. Více vlaků příměstské dopravy z Benešovska a Berounska, mohlo končit v obratových stanicích Smíchov a Vršovice. V minulosti i několik vlaků z Berouna, zajíždělo do cílové stanice Praha Vršovice. Hlavnímu nádraží by se tak podstatně ulevilo jako pro vlaky mezistátního a vnitrostátního charakteru, tak i pro vlaky příměstské dopravy.
{snippet 101}
- Pražské „eSko“ se stává stále oblíbenější
- Stavba zastávky Praha Kačerov začne na jaře příštího roku
- Historickou trať z hlavního nádraží na Smíchov čeká rekonstrukce. Vznikne i nová zastávka
- Modernizace tratě Holešovice – Bubeneč. Vznikne i nová zastávka
{snippet 120}
