Komarek je znovu na kolejích. Z dnešního pohledu je to naprostý unikát, žádný jiný provozní parní motorový vůz v Česku není a i v celoevropském kontextu jich je dochovaná jen hrstka. Národní technické muzeum Komarek opravilo a znovu zprovoznilo u příležitosti dvoustého výročí narození Františka Ringhoffera II., zakladatele podniku, který parní vůz M124.001 vyrobil.
{loadmodule mod_banners,Banner 468 x 60}
{loadmodule mod_bw_social_share,BW Social Share}
Ringhoffer dodával do celé Evropy železniční vozy, česká města měla díky němu ulice plné tramvají. Kromě toho vyrobil také dva parní vozy Komarek. Tento název dostaly podle konstrukce kotle od firmy F. X. Komarek.
Na koleje vyjely oba vozy v době, kdy dopravě vládla pára a alternativa prakticky neexistovala. Benzinové a naftové spalovací motory byly ještě v naprostých plenkách. Existovaly však místní dráhy a na některých z nich bylo již na počátku 20. století tak málo cestujících, že se jejich provozovatelé začali poohlížet po levnější alternativě k parní lokomotivě s vagony.
Jednou z odpovědí na snahu o co nejefektivnější provoz byl parní motorový vůz. „Spojuje v jednom vozidle lokomotivu a osobní vagon,“ shrnul ředitel Železničního muzea NTM Michal Novotný. Pochopitelně měly i parní vozy své mouchy, například byly poměrně těžké, nápravový tlak byl ve srovnání s poválečnými dieselovými „Hurvínky“ čtyřnásobný a výrazně vyšší byl i proti menším parním lokomotivám (např. řady 310.0). Kapacita parního vozu byla také velmi nízká.
Dvojice Komarků měla původně jezdit na trati do Kamenického Šenova, ale sklonově náročná trať motorovým vozům nevyhovovala. I když brzy dostaly výkonnější kotle, do Kamenického Šenova již nejezdily a nakonec oba vozily cestující na lokálce z Opočna do Dobrušky, kde jejich provoz skončil až po druhé světové válce.
Vůz M124.001 se potom stal exponátem Národního technického muzea a na několik desetiletí skončil v dopravní hale muzejní budovy na pražské Letné. Kupodivu to nebylo navždy. Pro jeho znovuzprovoznění vznikla nadace Okřídlené kolo. V roce 2006 byl parní motorový vůz skutečně po rekonstrukci v Českých Velenicích opět provozuschopný. Michal Novotný z Železničního muzea zdůraznil, že je to jediný dochovaný parní motorový vůz z českých tratí. „Jeho význam překračuje hranice České republiky,“ zdůraznil.
Po svém znovuzrození se vůz M124.001 přestěhoval do Muzea ČD v Lužné u Rakovníka a příležitostně jezdil, posledních pět let však opět šlo jen o statický exponát. Nyní má za sebou další opravu, po které se veřejnosti představil při slavnostech k Ringhofferova výročí na Masarykově nádraží. Depozitář NTM skrývá nadále i další velmi ceněné železniční skvosty, ty ale na svůj čas opravy nebo obnovy interiéru ještě čekají.
Komárek, ale i další železniční skvosty a unikáty, čekají na rekonstrukci areálu bývalého depa Praha Střed, které by mělo sloužit jako další železniční muzeum ČD Nostalgie. V bývalém depu tak najdou nový domov i vozy z Ringhofferovy produkce, například salonní vozy arcivévody Františka Ferdinanda d’Este nebo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
{loadmodule mod_banners,Banner 480 x 300}
