V ulicích hlavního města se po 36 letech opět rozezněl zvonek legendární Tatry T1, která byla v Československu ve své době absolutní dopravní revolucí. Přestože je Tatra T1 české výroby, technické řešení bylo převzato z Ameriky, když pak v roce 1951 tramvaj poprvé vyjela do provozu, působila na trati jako zjevení.
„Téjedničkou“ byla vypravena na linku číslo 2 z Braníku přes Národní třídu na Petřiny. Na stejné lince se objeví i v neděli. Tatra T1 je model nejstarší československé tramvaje koncepce PCC. Byl vyráběn v 50. letech minulého století podniky Tatra Smíchov a ČKD Stalingrad. Ve výrobě byl nahrazen modernějším typem Tatra T2.
T1 (původní označení je TI) je jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz odvozený z americké koncepce PCC. Na jedné straně vozové skříně má troje skládací dveře; dále je tramvaj standardně vybavena tyčovým sběračem proudu (v 60. letech byl nahrazen pantografem (v Praze byl zkoušen pantograf „polského“ vzoru s jednotyčovou základnou) a elektrickou výzbrojí typu TR32 s odporovou regulací pomocí zrychlovače.
Napájecí napětí pro výzbroj činilo 600 V stejnosměrného proudu; standardní provoz je s normální polaritou (+ v troleji, – v kolejích), podle požadavků dopravních podniků lze vozy upravit i na obrácenou polaritu (Brno, Ostrava, Košice). Místa k sezení tvořily dvě podélné koženkové lavice, jen ostravské vozy měly koženkové sedačky v příčném uspořádání. Vozy byly částečně vybaveny předními, zadními či na obou čelech zásuvkami mnohočlenného řízení (počítalo se s až trojčlenným řízením) starého typu.
Z čelního pohledu levá zásuvka měla cca 32 kontaktů a sloužila k přenosu informací. Pravá zásuvka byla „jen“ 4kontaktní a sloužila „jen“ k vyrovnání nulových potenciálů. Zásuvky byly umístěny mimo osu vozu – v ose byl umístěn na zadním čele automatický stahovák tyčového sběrače převzatý z trolejbusů.
V Praze byly poměrně krátkou dobu provozovány na l. 15 ve dvojicích; v Ostravě byly takto provozovány (na l. 3) až do konce jejich provozu. Oproti pozdějším vozům Tatra T3 měla té-jednička vpředu jen jeden světlomet a byla poněkud užší. Důkazem doby je i na čele umístěná rudá hvězda. Někdy se tramvajím T1 také přezdívalo žehlička (vzhledem k úzkým čelům).
Mimo dopravních podníků v Praze, Mostu, Olomouci, Ostravě a Plzni, byla tramvaj T1 dodávána i do měst jako je Rostov na Donu v Rusku, do Varšavy nebo Košic. V Rostově na Donu skončilo jeji pravidelné nasazování do provozu až koncem osmdesátých let. Ve Varšavě se pak podařilo dochovat několik kusů pro muzeální sbírky.
