České firmy by se měly v příštích letech zapojit do výstavby tuzemských vysokorychlostních tratí, stát je bude chtít využít. Vytvořil si proto k tomu už jejich seznam. Po jednání se zástupci firem to řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podle něj jde o jeden z největších tuzemských projektů, na kterém musí české firmy participovat. Výstavba by měla začít v roce 2025, v období do roku 2030 by měla stát 150 miliard korun.
Ministr označil vysokorychlostní tratě jako jeden z hlavních projektů, které chce na ministerstvu dopravy do budoucna rozpracovat pro příští vlády. „Je to obrovská příležitost pro český průmysl. Byla by škoda, kdyby na tom české firmy neparticipovaly,“ uvedl Havlíček.
Resort dopravy podle něj má seznam potenciálních dodavatelů, které by se mohly v budoucnu do přípravy rychlotratí zapojit. Šanci podle ministra mohou mít i menší či nové společnosti. Zároveň připustil, že vzhledem k rozsahu projektu budou mezi dodavateli i podniky ze zahraničí. Prioritou ovšem je, aby firmy měly v tuzemsku sídlo či zaměstnance.
Stavba rychlotratí by měla do roku 2050 vyjít na 800 miliard korun, do deseti let by to mělo být 150 miliard korun. První úsek rychlodráhy z Prahy do Drážďan by se měl začít stavět v roce 2025.
Zástupci českých firem zájem se podílet na výstavbě rychlotratí deklarovaly už dříve. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý po dnešním jednání upozornil, že tuzemské společnosti potřebují v následujících čtyřech letech získat zkušenosti s vysokorychlostními tratěmi, které by jim pomohly i v zahraničí. „Důležitou roli přitom může sehrát vláda,“ podotkl. Dosud se české podniky podílely na výstavbě železnic s rychlostí do 160 km/h, s rychlodráhami zkušenosti nemají.
Dlouhý při dnešním jednání s Havlíčkem zmínil možnost využití například zkušebního okruhu ve Velimi od Výzkumného ústavu železničního (VÚŽ), který by podle šéfa komory mohl některé komponenty pro rychlodráhy zabudovat, odzkoušet a následně reference českým podnikům poskytnout.
Stát v současnosti připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí. Konkrétně jde o tratě Přerov (Prosenice) – Ostrava – Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou, dále úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava, Praha Běchovice – Poříčany a také dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.
