Zdá se to až neuvěřitelné. Velký kritik státem ovládaného dopravce České dráhy, likvidátor konkurence Asiana a mnohých dalších, chce expandovat do celého středoevropského regionu. Využít přitom chce půjčky od společnosti Egap (Evropská garanční a pojištovací společnost). Ručit za takovou půjčku pak budou všichni daňoví poplatníci v České republice.
Platební schopnosti či neschopnost firmy, jde pak v celém rozsahu za Ministerstvem financí. Pokud by totiž Jančura expanzi díky stále se měnícímu konkurenčnímu prostředí nezvládl, desítky milionů korun pak bankám bude vracet stát, tedy občané. Jen stěží lze spekulovat, zda za tímto záměrem stojí kamarádství Babiše s Jančurou, případně nějaké jiné, ale od kritika Jančury, který neskrytě kritizuje vše co je státní, případně se státní účastí, je nový podnikatelský záměr do značné míry drzost ve smyslu chucpe.
RegioJet tak chce téměř půl miliardy využít na nákup nových autobusů či vlaků. Firma konkrétní záměr expanze zatím neuvedla, pochopitelně ale nejspíš půjde o sousední Německo. U Německa pochází jeho nejsilnější konkurent, FlixBus. Půjčené peníze se státní garancí jsou velkým lákadlem. V minulosti je využil právě i zmíněný dopravce FlixBus na nákup svých autobusů pro divizi Umbrella, která jezdí pro německou firmu na linkách v ČR, a participuje na zahraničních linkách s divizemi z Polska, Německa a Rakouska.
Radim Jančura opakovaně vyhrožoval, že pošle všechny své autobusy do Německa, aby tamnímu zelenému dopravci, jak sám prezentoval „zatopil.“ To se ale nestalo. Jeho až hysterické výjevy, či vyhrožování soudy a právníky, se nesetkalo s konkrétními skutky. FlixBus se opakovaně od mediálních taškařic Radima Jančury distancuje, případně je vůbec odmítá komentovat.
Na peníze ručené státem nedosáhne každý
Možnost dojednat si u bank úvěr se státní garancí umožnil dopravcům změnou zákona ministr průmyslu a zároveň dopravy Karel Havlíček letos v červenci. Reagoval tím na požadavky letecké společnosti SmartWings, která se kvůli karanténě a výpadku zájmu o létání dostala do problémů a poukazovala na to, že okolní země svým leteckým dopravcům v krizi pomáhají. Spolu s ní se ale program otevřel i dalším firmám provozujícím dopravu po zemi nebo cestovním kancelářím.
Majitelem letecké společnosti SmartWings je Jiří Šimáně. Za minulého režimu další velký kámoš Andreje Babiše, který působil v zahraniční ekonomické rozvědce Státní bezpečnosti v Africe. Šimáně po divoké privatizaci založil Unimex Group, která spravuje podnikatelské aktivity v širším spektru, především leteckou společnosti SmartWings, ale také hobby markety UniHobby.
Jančura, stejně jako Šimáně, jsou tedy neskrytými kamarády Andreje Babiše. Je tedy zřejmé, že svazky s ministerským předsedou je třeba využivát dokud to jde. Šimáně, ať již oprávněně či nikoliv, chtěl dosáhnout na kompenzační balík peněz z fondu covid. V době, kdy si občané tohoto státu utahují opasky, chodí si milionáři a miliardáři k Babišovi pro peníze. Kozel zahradníkem, kterým je i sám Babiš, který stále čerpá dotace do svého miliardového konglomerátu Agrofert, a kde i Jančura shlédává u peněz od daňových poplatníků velké šance, působí vládní angažmá samotného Babiše dosti tragikomicky.
Půjčka, kterou plánuje RegioJet na expanzi získat, je přitom pouze dalším nástrojem, jak pokřivit už tak zdeformované konkurenční prostředí, protože ne všichni dopravci na „sanaci“ po pandemii covid, případně na expandování, dosáhnou. Spíše naopak. Jančura se tak chystá získat stovky milionů právě proto, aby si ulevil na stále více sužováném osobním egu, protože jediná možná expanze do zahraničí, bude nejdříve ta německá, což je už nyní pro samotného Jančuru spíše boj s větrnými mlýny, proč? Na tak silného konkurenta, k tomu v domácích podmínkách jakým Německo je a bude, prostě malý dopravce s narcisním šéfem prostě nemá sílu, a mít ji ani nikdy nebude.
Na začátku byla vize, pak Leo Express spadl do ztráty i problémů
Jen vize přitom nestačí. Směle nastartovaný koncept černozlatých vlaků Leoše Novotného, balancuje nad propastí prakticky neustále. Dopravci se sice podařilo získat místo pod dotačním deštníkem pro kraji objednávanou dopravu ve veřejném zájmu, záchrana, tedy minimálně přechod z mínusu do plusu ale nepřichází, a nejspíš tento faktor bude v nedohlednu stále zřejmý.
Leo Express sice o půjčkách od Egapu se státní garancí síce neuvažuje, vše „sanuje“ zatím částečně z vlastních zdrojů, kde banky jsou tou menší, řekněme, komplikací. Co je ale už problém, desítky milionů do projektu LE svého syna, nasypal i Leoš Novotný st., v minulosti majitel potravinářského gigantu Hamé Babice.
Jeho peníze jsou sice v zatím udržitelném projektu, bez státních zakázek se ale v segmentu dopravy LE nemá v budoucnu šanci udržet. Banky už ztrácí trpělivost, a pokud nedojde k transformaci celého konceptu tak jak jej známe, do pěti let může firma skončit. Ostatně, sama sebe nabízela k prodeji i pod křídla státem ovládaných Českých drah, ke kterým vede militantní postoje Radim Jančura.
Výstřely do tmy
Pokud by se Leo Express podařilo prodat na první dobrou, pro Jančuru by to byla rána z milosti. Už se asi nedozvíme, zda ze strany vedení černozlatých vlaků, šlo o „průzkum“ trhu a reálných či nereálných možností jako: „zda o nás bude zájem..,“ ale o černozlaté vlaky žádný zájem opravdu nebyl.
Pokud by jej převzdalo ČD, jednalo by se o vytvoření dalšího souběžného konceptu dopravy, který by vybočoval z korporátu tvořeného pro jednu značku, což by stálo i dost peněz. Marketing a uniformita podvědomí o značce, není v mnoha spektrech levnou záležitostí, a stěží si dnes vůbec představit, v jakém konceptu by LE pod ČD mohlo fungovat. Cestující by pak dostal další rozšířenou tarifní nepředlednost od dopravce, který by vytvářel konkurenci papírově, ale spíše by onu tarifní škálovitost ještě komplikoval.
Je tedy zřejmé, že fůze, či další expanze v dohlednu očekávat asi nemůžeme. Jančurovo výstřely do tmy, jsou pouhé osobní bojůvky vůči státu, státem ovládanému dopravci, a toto do značné míry schizofrenní postavení jeho samotného, když kámoš je ministerský předseda Babiš, musí pro mnohé lidi z oboru být pouze onou jmenovanou taškařicí pro média, především pro vlastní ego. Bohužel, budou se na jeho podnikatelském záměru podílet i občané této země.
