V oblasti tzv. Severního nástupiště které je součástí nádraží Praha Smíchov, operuje několik let dopravce RegioJet. Firma zde provádí obraty svých vlaků do Ostravy, má zde i další technické zázemí které je pro provoz vlaků nutný. Jenže firma už v prosinci 2016 obdržela od Českých drah výpovědní lhůtu na vyklizení celého areálu, ta měla být naplněna do konce března roku letošního – tedy že dopravce musí všechny prostory vyklidit a předat pronajímateli. Majitelem veškerých pozemků i souvisejících staveb jsou právě České dráhy.
V celém areálu má do několika let vyrůst developerský projekt od Sekyra Group, který chce v této lokalitě realizovat stovky bytů i komerčních prostor, dráhy celý areál chtějí předat zhotoviteli, aby mohla být zahájena demolice stále stojících budou, ale i těžba zeminy. Mluvčí RegioJet Aleš Ondrůj potvrdil, že firma žádné prostory uvolnit neplánuje, a celou kauzu považuje za obstrukce ze strany Českých drah, konkrétně v otázce konkurenčního boje.
Redakce Magzine.cz ale získala soudem vystavené dokumenty, které opakovaně na uvolnění dotčených prostor firmou RegioJet apelují, dopravce je ale nadále ignoruje. I když České dráhy jsou v právu, z nepochopitelných důvodů hodlá Radim Jančura prostory i nadále užívat. Plánovaná demolice, která podle developera Sekyra Group musí začít ještě v letošním roce, ukončila i existenci zastávky Praha Na Knížecí, odkud vlak vyjížděl na tzv., Pražský Semmering do Hostivic.
Dopravce dále oponuje, že má do konce roku 2017 pronajaty veškeré prostory, které sice nesouvisejí s obraty a odstavováním vozů, ale je v nich umístěn dispečink, dále zázemí personálu a další sklady. I proto vyklizení těchto prostor firma neplánuje. Podle informací SŽDC, které má redakce k dispozici, dopravce zatím o nové místo na obraty a odstavování svých souprav nepožádal, v Praze k tomu už moc místa není.
Před několika lety byl zrušen i provoz tzv. seřaďovacího nádraží Vršovice – Nusle, kde nedávno proběhlo i vytrhání kolejí. Zůstává stále ještě část u Zahradního Města, které už díky poklesu nákladní dopravy, která ale rok od roku stále narůstá, je záložní variantou nákladového nádraží Praha Libeň. Nepřichází v úvahu ani varianta bývalého nákladového obvodu Praha Bubny, které už dnes prakticky neexistují, a v bývalém prostoru dílen ŽOS, začne developer realizovat bytové a komerční prostory.
Historie a současnost
Zatímco hlavní část osobního nádraží Praha-Smíchov se nachází od roku 1862 na bývalé České západní dráze, dnešní trati Praha–Beroun, severní nástupiště se nachází v prostoru tzv. Společného nádraží, které bylo v roce 1872 vybudováno společností České západní dráhy jako hlavní pražské nákladové nádraží a do nějž byla roku 1872 zaústěna odbočka Buštěhradské dráhy z Hostivice a roku 1873 Pražsko-duchcovská dráha od Slaného. Roku 1872 byla rovněž obě smíchovská nádraží napojena Pražskou spojovací dráhou přes Vltavu na dnešní hlavní nádraží.
Nádraží Buštěhradské dráhy v Praze na Smíchově bylo od nepaměti zastíněno slávou necelých 50 metrů vzdáleného nádraží České západní dráhy. Buštěhradská dráha měla zpočátku plány na stavbu nádraží, které by svými rozměry předčilo stávající budovu České západní dráhy ale i mnohá jiná pražská nádraží. Důvodem k výstavbě obrovského nádraží nebylo však jen soupeření s Českou západní dráhou ale i plán traťového provozu, ve kterém bylo počítáno s úsekem Hostivice – Praha-Smíchov jako tratí hlavní a úsekem Hostivice – Praha-Bubny jako tratí vedlejší. Tato koncepce se však neosvědčila a i v současné době je stav přesně opačný.
Obvod tohoto nádraží byl pro centrální metropoli vždy velmi významným celkem. Ať již samotné nákladové nádraží, které od počátku dvacátého století, plnilo velmi důležitou úlohu, tak i v současnosti, bylo nedílnou součástí při nucených výlukách v Pražském železničním uzlu – nebo při masivních povodních v roce 2002 a později. Nákladní doprava zde zůstala i po uzavření průmyslového komplexu Tatra, nákladové nádraží bylo ještě v době první republiky, tedy v letech kolem roku 1918, velmi frekventovaným místem, kam denně přijíždělo na tři desítky nákladních vlaků, a odjíždělo jich kolem dvaceti.
Mimo vlečky do závodu Tatra Smíchov, byla do jižního zhlaví napojena i vlečka od továrny na výrobu motorů v Jinonicích, která dodávala motory pro ČKD Libeň, kde probíhala montáž mnoha typů lokomotiv. Nádraží pak plnilo velmi často roli tzv. malého odstavného uzlu, a to pro příměstské jednotky z tratí na Benešov a Beroun. Denní odstavení zde prováděla i řada mezinárodních vlaků, zejména pak vlaku Vltava z Moskvy, který díky své enormní délce (21 vozů), nebylo možné odstavovat na ONJ (Odstavné nádraží jih).
V roce 2010 vznikla i nová zastávka Praha Na Knížecí, odkud vyjížděl v pravidelném intervalu vlak do Hostivic s označením S65. Zastávka je dnes prakticky zcela bez obsluhy, a všechny vlaky na Hostivice, jsou výchozí ze stanice Praha hlavním nádraží, které ale na tzv. Severním nástupišti zastavují. Budoucnost celého nádraží je už dnes zřejmá. Celý areál projde nákladnou sanací, kdy bude odtěžena prakticky veškerá zemina, včetně sanace všech přilehlých budov. Kolejová spojka od železničního mostu Vyšehrad zanikne, a vlaky na Pražský Semmering budou najíždět přes nově plánovanou spojku bývalého depa Smíchov, tedy od posledního třetího nástupiště.
