Stavební a finanční společnost Sekyra Group, která má v plánu na Smíchově postavit bytový a kancelářský komplex, ovlivní nejspíš i samotnou železniční dopravu tzv. Pražského Semmeringu. Jedná se o železniční trať ze Smíchova přes Jinonice do Zličína a Hostivice. Vlaky zde jezdí už od roku 1872, a k přirovnání dle Semmeringu v Rakousku, který je také na seznamu památek UNESCO, si ten Pražský zaslouží právem.

Developerský projekt, který chce Sekyra Group realizovat, počítá s postupnou zástavbou celého nákladového nádraží Praha Smíchov, to bylo ještě na začátku druhé poloviny minulého století, poměrně silně využívané, a denně odsud odjíždělo na tři desítky nákladních vlaků. Dnes je tento prostor už více jak 5 desetiletí nevyužíván, a naposledy zde napojení do železniční sítě využívala Tatra Smíchov, kde probíhala montáž tramvají. Zbytek doby pak kolejové rozvětvení slouží pro odstavování nákladních vozů.

RegioJet opuštění nádraží neplánuje, zatím náhradní místo v Praze není

Od prosince už zanikne konečná železniční zastávka Praha Na Knížecí, kde končil svojí jízdu vlak z Hostivic. Ten bude nově odkloněn do centra metropole na hlavní nádraží. Developer chce mimo zmíněného nákladového nádraží, i podstatnou část prostoru odkud nyní na Pražský Semmering vyjíždějí osobní i nákladní vlaky. To se ale nelíbí jak Radimu Jančurovi, tak i samotné SŽDC.

Pozemky pod poměrně rozsáhlým prostorem ještě v roce 2012 obhospodařoval státem vlastněný dopravce České dráhy, ta se pozemků za tehdy podivných okolností zbavila, ač vedení drah vědělo, že prodej pozemků pod kolejemi v místech, které si nyní nárokuje Sekyra Group, jsou v rozporu se zákonem o dráze. Provoz na železnici není v dnešní době tak snadné zrušit, a vlaky přesměrovat jinudy. Stát, minimálně vedení drah, udělalo před lety řadu procesních chyb, které bude možné jen složitě minimalizovat.

Dle vyjádření soukromého dopravce, nemá zábor kolejiště pro plány developera právní základ ani důvod. Sama SŽDC neví, kam vlaky žlutého dopravce přemístit, v Praze už nyní tolik místa není, resp. už není tolik volné železniční kolejové kapacity, jako tomu bylo např. v roce 2000. Veškerá infrastruktura má své využití v plném rozsahu, proto RegioJet nejspíš čeká sérii vyjednávání jak se správcem kolejí, tak i s ČD.

Problémy ale bude mít i SŽDC, dráha tzv. Pražského Semmeringu bude muset být napojena do samotného nádraží Praha Smíchov, což bude technický problém i v případě, aby minimálně vlak z této tratě dojel k poslednímu nástupišti právě na stanici Smíchov, jenže pozemky mezi kolejištěm tzv. Severního nástupiště, a stanicí Smíchov, vlastní dnes již jiný subjekt. V místě se nachází i klub Výtopna Zlíchov.

Celý úsek čeká na náročnou obnovu a modernizaci

Jako železniční trať Praha – Hostivice – Rudná u Prahy je v knižním jízdním řádu pro cestující (KJŘ) pod číslem 122 uváděna železniční trať o délce 27 km spojující Prahu-Smíchov severní nástupiště, Prahu-Jinonice, Prahu-Zličín, Hostivice, Hostivice-Litovice s Rudnou u Prahy. Úsek Praha-Smíchov severní nástupiště až Hostivice byl historicky součástí Buštěhradské dráhy, zatímco úsek Rudná u Prahy – Hostivice-Litovice – odb. Jeneček Stavědlo. 1 Dráhy Pražsko-duchcovské.

Úsek z Prahy-Smíchova severního nástupiště nad Hlubočepy přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic je označován jako Pražský Semmering podle horské dráhy Semmering v Rakousku mezi Vídní a Štýrským Hradcem pro svůj horský charakter a rozvinutí trati smyčkou vracející se o více než 180° přes dvojici Hlubočepských viaduktů.

Úsek byl vybudován v letech 1868 až 1872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila tehdejší Smíchovské společné nádraží a Hostivice. Provoz na Pražském Semmeringu byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí a dřevo) zahájen 3. července 1872.[2] Osobní vlaky se zde rozjely od 16. září 1872. Zestátněny byly Buštěhradské dráhy 1. ledna 1924.

V 70. letech 20. století se započalo s modernizací a zdvoukolejňováním této trati (Patrné např. v zast. Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky a předmostích mostu přes Bucharovu ul. a měla být výhledově i elektrifikována. Nicméně koncem 90. let se objevily úvahy o jejím zrušení a došlo k redukci spojů.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments