KONEC LEGENDY | Nejpopulárnější lokomotiva mezi strojvůdci i milovníky železnice začíná pomalu a jistě zvonit poslední štace. České dráhy do konce roku odstaví poslední stroje z aktivní služby v osobní dopravě. Pokrok se jednoduše zastavit nedá. Lokomotivy s přezdívkami „Bardotka nebo Zamračená“ aj. jen dokreslují desetiletí přetrvávající službu této jedné z nejstarších lokomotivních řad v nákladní a osobní dopravě.
Bardotky jsou po mnoho let spojeny i s víkendovými vlaky z Prahy přes Čerčany do Světlé nad Sázavou. S platností nového jízdního řádu pro rok 2014, budou nahrazeny modernizovanými lokomotivami 754. Známé je i jejich působení na Šumavě, především na lokálkách z Volar do Strakonic a Číčenic. Lokomotiva této řady působila i na dalších mnoha tratích, předně kolem Šumperka, Jeseníka, Frýdku Místku a mnohé další. Po více jak padesátiletém působení u Československých státních drah – později ČD a ČD Cargo, odchází posledních pár strojů na sešrotování, některé kousky se dočkají ale i zařazení do inventárních stavů muzeí a železničních spolků milovníků železnice.
Některé dnes vedené muzeální lokomotivy této řady, jsou nasazovány i na pravidelné rychlíky z Prahy do Tanvaldu. Legendou dnes může být i rychlík 1590/1591 Otava. Vlak po řadu let vyrážel z Prahy přes Karlštejn, Beroun, Ražice a Horažďovice – do svého cíle v Sušici. Dnes již tento vlak v jízdním řádu nehledejte. Nasazování pražských Bardotek na vlaky do Tanvaldu a Sušice bylo mnoho let vedeno v pravidelném turnusovém oběhu. Depo Vršovice mělo pod patronací i víkendové vlaky z Prahy do Světlé nad Sázavou. Bardotka také byla pravidelně vypravována na osobní vlaky do Dobříše, Týnce nad Sázavou a Čerčan tzv. Posázavský Pacifik. Pro lokálku z Vršovic přes Krč a Braník, byla „zapsána“ tato lokomotivní řada už od samotného počátku, kdy do depa ve Vršovicích přišla první série z ČKD v Libni.{qrcodegenerator}http://magazin.magzine.cz/index.php/magaziny/historie/1789-special-legendarni-bardotky-u-ceskych-drah-konci-dopravce-je-vyradi-z-aktivni-sluzby{/qrcodegenerator}
Bardotky se v počátku nového tisíciletí objevují letmo i na osobních vlacích z Prahy do Mladé Boleslavi a Turnova za řadu motorových vozů 842. Nelze také připomenout jejich donedávna hojné působení na rychlících z Prahy přes Beroun a Protivín do Českých Budějovic. Všechny osobní výkony na vlacích s bardotkami převezmou od Nového roku již lokomotivy 754. Brejlovec tak začne jezdit jak do Posázaví, tak i na Tanvald a přes Beroun do Českých Budějovic. Bardotky tak z depa ve Vršovicích po více jak padesátiletém působení zcela zmizí. Není to ovšem tak dávno, co depo ve Vršovicích mělo ve své správě až 30 těchto oblíbených lokomotiv pro osobní a nákladní vozbu. Po řadě elektrických lokomotiv řady 141 „Bobina“ – odchází další legenda z historie novodobé železnice v České republice.
Bardotka jako jediná lokomotiva obdržela i medaili za design
Po oddělení nákladní dopravy od osobní, byl zahájen i masivní přesun desítek těchto lokomotiv po celém území ČR. Nově tak vznikala přechodná působení těchto strojů v Kralupech nad Vltavou, Valašském Meziříčí, Ústí nad Labem (Děčín). V Kralupech nad Vltavou existoval oběh lokomotiv po dvojicích. Turnusová skupina 781 a 782 byla vypsána pro lokomotivy řady 751 a 749. Dvojce takto spřažených lokomotiv byla určena pro nákladní vlaky z Kralup přes Kladno do Hostivic a Nučic. To se psal rok 2008. Ve stejném roce existovala v Praze i Cargo turnusová skupina 701 – ucelené nákladní vlaky z Hostivic do Kadaně Prunéřova. Později ale tuto lokomotivní řadu vystřídala dvojce lokomotiv 755 a 753.
Depo Vršovice svými lokomotivami 749/751 zajišťovalo i odvoz zeminy speciálními nákladními vlaky ze stavby „Nového spojení“ z oblastí Vysočan a Karlína na vykládky do Jenče. Z dob působení u depa České Budějovice, pamatují mnozíi i nasazování těchto lokomotiv na také již legendární rychlík Bezdrev, tehdy jezdící z Českých Budějovic přes Protivín, Písek, Beroun a Rakovník do Mostu. Bezdrev nebyl méně oblíbený jako starší Posázavský Pacifik do Týnce a Světlé nad Sázavou či Sušic s Otavou.
