Trať ve služebním označení 518, pod kterou spadá tabelárně i trať Kolín – Ledečko, nás ale bude zajímat úsek mezi Plaňany a koncovým nádražím v Kouřimi. Civilní označení nese čísla: 012 a 013. V relaci Bošice – Plaňany se jezdí pouze muzejní provoz, a to jen v určitá období. Dopravu zde zajišťuje sdružení KŽC (klub železničních cestovatelů), které deponuje svá vozidla v areálu Kovona v Lysé nad Labem, které je i výchozí místo pro jeho akce.

Trať začíná v samotné stanici Pečky, která se nachází na koridoru směr Olomouc. Z peček do Bošic naše výprava uznala, že se v tomto traťovém úseku nenechází celkem nic zajímavého, proto došlo k rychlému přesunutí vozidlem do Plaňan. Stanice je osazena skupinou dvou vjezdových návěstidel v sestavě: žlutá/zelená/bílá. Odjezdová návěstidla jsou pouze ve směru Pečky. Pečecké zhlaví je v mírné úvrati. Zabezpečení výměn je zde mechanickou formou pomocí klíčové závislosti. Stanici dozoruje výpravčí/dozorce a jeden manipulační dělník, ten vykonává ranní a odpolední spřahování dvou motorových vozů do/z Kouřimi a do/z Peček díky vyšší frekvenci cestujícíh. Jinak v dopolední době všedních dní a zejména o víkendech, zde nepanuje žádný velký přepravní potenciál.

Skladiště, které pamatuje ještě dobu svého pravidelného využívání
Tato vnější původní rampa postupně dožívá, při nedávném nacouvání nákladního auta, došlo ke značnému poškození nosných trámů…!

Zaujme zde především směrová označení cílových stanic, namalovaná štětcem na kámen skály, tohle lze spatřiř jen v Plaňanech, ostatní, ač opuštěná nádraží, již mají korektní ukazatele směrování. Na kopci nad nádražím je areál drtírny kamenů a štěrkovna, která se zabývá taktéž drcením jiné komodity. Proto při následující foto-cestě, kterou si můžete prohlédnout, spatříte na přilehlé vegetaci poprašek jemného prachu od drtičky která je v dosahu cca. 50 m od kolejí. Vše je zde pokryto bílým prachem, stromy, keře, nádražní budova, koleje, cesty.. vše co je v dosahu – není ušetřeno!

Skladiště s přilehlou rampou s kamennou zdí, hrany jsou z kovových profilů Ano, i korekní směrování ZDE máme, naproti je to ale trochu jinak...Kuriozní směrování na skalním tělesuKuriozní směrování na skalním tělesu

Fotocesta stanicí Plaňany Pečecké zhlaví a vexle s klíčovou závislostí

Od první vexle leží trať mírně v úvrati kde jsou dvě jediná staniční návěstidla

Nádraží je zasazeno do okolní bujné vegetace, což na modulu nebo domácím kolejišti bude vypadat špičkově!

Levé odbočení na 3 dopravní kolej a pravé – na 2 manipulační

Kolej 2 (manipulační, je kryta výkolejkou na pečecké zhlaví

Od Bošic se jezdí směr Pečky odbočkou přes vexli č.5
Dále zakončení manipulační 2 koleje za výkolejkou č.2 do vexle č.6

Vexle č.6 cca. 5-8 m. za přejezdem
Pohled do stanice od Bošic
Detail vexle č.6 a uvolnění přejezdu po projetí směr Pečky

Přejezd je pouze výstražného statutu bez závor

Bošice

Je to větvící se stanice od Peček vpravo směr Kouřim (koncové nádraží) a vlevo (dnes již nepojížděno), do taktéž koncové stanice Zásmuky, která se ale větví do tvaru písmena “V” vpravo do cílové staničky Bečváry (trať: Kolín-Ledečeko). Traťový úsek Bošice-Zásmuky-Bečváry nemáme zatím nafotografováno, jakmile bude lepší počasí (asi z jara), tak se vypravíme na její dopracování! Bošice, dnes již mají zajísté svoji dopravní slávu zasebou, zůstává jen impozantní drážní budouva s dopravní kanceláří a samostatnou čekárnou – dnes nepřístupné, frekvence lidí je zde minimální nebo žádná, dopravu prlnohodnotně obstaravá PID (Pražská integrovaná doprava), pod kterou sice tato trať spadá taktéž, každopádně s minimálním ovlivněním v přepravující se frekvenci cestujících. K nádražní budově přiléhá i stejným stylem postavené skladiště s rampou. Nad vchodem je dochované krásné dobové světlo, petlice u dveří a vlevo kryt hasícího přístroje.

Fotocesta staničkou Bošice

Kolejiště je zarostlé bujnou vegetací, dohledat ale veškeré náležitosti, jako zabezpečení výkolejkou, klíčové závislosti ap. nebyl žádný problém. Všechny staniční výkolejky jsou pečlivě v době fotografování namalovány výstražným červeno-bílým pruhem dle předpisu.

Do Kouřimi se jezdí dnes již přes uzamčenou vexli vpravo (trvale)! Jen v sezoně občas projíždí motoráček. KŽC. U této vexle v době pravidelného provozu v traťovém úseku: Bečváry-Zásmuky-Bošice ad. musela obsluha stanice dojíždět na jízdním kole tuto výhybku přehazovat. Sice zde nejezdilo takové množství spojů, každopádně provoz zde panoval i v nákladní dopravě. Především do koncové stanice Kouřim. V Bošici je vlečka agropodniku, dnes již zcela bez užitku. Na fotografii zcela vpravo vidíte větvení celkové zhlaví větvení zásmucko-kouřimského zhlaví. Vlečka je zcela vlevo, prostřední kolej vede do Zásmuk a pravá kolej do koncového nádraží Kouřim.

Při vjezdu od Peček do Bošic směr Kouřim (foto: Jiří Fiala 2007)


Podobné skladiště (jen s jinou střechou), nám vyrábí firma Auhagen a Faller, takže pro případné realizace na kolejišti nebo v modulu by nemusel být žádný problém. Rampa ze strany kolejí je ve výšce 90 cm. z opačné strany 50 cm. pro přistavení nákladních vozů silniční přepravy. Kolej u skladiště sloužila dříve i pro nakládku cukrové řepy v době řepných kampaní.

Vexle, která je v zákrytu pod rampou, má speciálně protažený ukazatel polohy pro případ posunu na této koleji mašinou z pohledu od staniční budovy. Dále nižší profil rampy ze strany silnice která je dlážděna kostkou “kočičí hlavy”. U vexle pod rampou se nachází i výchozí nultý kilometrovník traťového úseku Bošice-Zásmuky-Bečváry. Hrana rampy, je šrafována v novodobém formátu, dříve byla natřena bez pruhů pouze v bílé barvě. Dnes: žluto-černé šrafování…

Přejezd směr Bošice, je zde povinná stopka! První kolej: kouřimka, druhá kolej: bošicko-večvárecká a třetí kolej: agro Bošice. Rychlost směr Kouřim je 40 km./1 hod. cedule je tu snad od počátku konce parního provozu?! Jen místy jsou betonové pražce – v ostatním případě celého traťového úseku: Pečky-Bošice-Kouřim, dřevěné pražce! Třetí ftografie vpravo: pohled do zhlaví v mezikolejovém prostoru lokálek vlevo: Kouřim a vpravo: Zásmuky s pohledem směr Plaňany.

Pohled od Zásmuk směr Plaňany a staniční budova se skladištěm v zákrytu…

Kouřim

No a jsme v cíly jedné větve této lokálky. Před stanici Kouřim, se trať stáčí vpravo v oblouku, zde nás zaujal přejezd z pražců a opět s rychlostníkem 40 km. ozdobený i obrázkem parní lokomotivy.

Pro odbavování motorových vozů slouží jedna dopravní kolej. Stanice není obsazena dozorem ani prodejem lístků, ač v nedávné době ještě byla! Před odjezdem strojvedoucí telefonicky informuje dopravnu Pečky že se chystá k odjezdu – to je jediné zabezpečení pro pohyb jednoho motorového vozu v traťovém úseku: Pečky-Kouřim. Koncová stanice Kouřim má široké využití v nákladní dopravě – asi realizovatelné jen v modelovém měřítku. Dnes již probíhá návoz úhlí ve vozech Eas-u a Es z Peček spíše sporadicky pro doplnění zásob zdejších uhelných skladů. Jinak budova samotná s přilehlým skladištěm, je nápadně podobná té s Plaňan.


Malebnější nádraží na této trati asi nenajdeme, stanice resp. její budova je krásně zasazena pod stráň obklopena taktéž hojně dřevinami. Zdejší skladiště je již realizováno současně se sousední budovou, je průchozí, takže v době jeho využívání nemusel perosnál chodit venkovním prostorem. Je koncpiováno podobným stylem jako to z Bošic. Opačná rampa ze silnice je ve výšce 50 cm. od vozovky. Je vybaveno nájezdovou rampu pro nakládku a vykládku vozů. V dřívějších dobách zde probíhala nakládka strojírenských zařízení a naopak vykládka materiálu pro výrobu a skladování mnoha komodit.


Nákladový personál uhelných skladů. V modelovém provedení tyto nakladače vyrábí firma Busch. Jinak samotná vykládka vozů typu Eas a Es se provadí pouze těmito nakladači, žádný dopravník zde není přítomen. Prostor pro skládku uhlí není nikterak velký, pro potřeby rozvozu a skladování je nejspíš dostačující. Prostřední fotografie znázorňuje zakončení manipulační koleje č.1 ta je na opačném konci osazena uzamykatelnou výkolejkou. Samotný vjezd do obvodu stanice je osazen lichoběžníkovou tabulí.

Prašná cesta vede mezi svahem města a nádražní budovou, ta je v současné době obývána asi jedním obyvatelem

Od výjezdu z Bošic, je délka trati až po samotnou kusou kolej pro obraty lokomotiv v délce 3.100 m. Tato kusá kolej do které je zaústěna 2 a 4 dopravní kolej, je ve své délce na levé straně od Bošic, osazena nákladovou rampou. Délka kusé koleje dostačuje pro obraty motorových vozů M131, M152, 742 případně malých parních lokomotiv 310, 422 aj.
Stanice disponuje trojím obvodem pro vlečky, dominantou tohoto údolí se jeví přilehlé silo a sklady krmných směsí pro zemědělské podniky. Přístup kolejí je do tohoto obvodu úvratí před vjezdem do stanice. Další dva obvody vleček, je přes vexli č.4 k údržbě silnic a další firmě pro skladování a výrobu.

Fotocesta koncovým nádražím Kouřim

Fotografie vlevo, obvod stanice při posunu je chráněn kusou kolejí která vede vpravo. Ta, mj. sloužil i k vytaženým vozům Gags a Raj z obvodu sila. Posun v tomto případě byl nejspíš zajímavým počinem, probíhelo totiž sunutím jak k silu, tak i v opačném směru směrem do stanice s opětovným tažením vozů k sestavení manipulačních vlaků. Vlečka je v současné době taktéž nepojížděna, veškerá komodita pro tento podnik je dopravována silniční dopravou!

Vlevo: pohled směrem do Bošic + kusou kolej č.4a + výchozí vlečková vexle č.2 linoucí se vpravo

Obvod stanice je v mírném klesání vůči vlečce do sila, ta jde naopak do mírného stoupání, odhadem proti kolejím ve stanici cca. 6-8 m.!

Pohledy do/z stanice a nevyužívaná rampa u koleje bez číselného označení. Dále tabule s max. rychlostí pro vjezd přímo i odbočkou. V době fotografování bylo jasně, že ani sousední podnik údržby silnic vlečku nevyužívá. V modelovém provedení by se mohlo jednat o návoz otevřeným vozů Eas a Es se štěrky a písky, dále pohonné hmoty aj. další objet na této vlečce je skladovací areál pro nezjištěné komodity, ten zde ale v době IV. epochy neexistoval. Tuto vlečku obsazuje dále ještě jedna firma, nejspíš pila s katrem pro zpracovávání dřeva – taktéž vlečku nevyužívajíce…

No a již z počátku zmíněná kusá-obratová kolej s rampou pro obraty lokomotiv a motorových vozů. Z obsahu informací které lze vyčíst z fotografií, zde muselo ve III. a IV. epoše, probíhat celkem rušný nákladní provoz. Tato kusá kolej dnes slouží pouze pro obrat lokomotiv 730 a 742 po návozu otevřených vozů Eas a Es pro uhelný sklad. Náležitosti jsou takovéto: 742+Es+Daak přijede na kolej č.2 mašina se odpojí a vjede na kusou kolej č.4b dále objede po koleji č.4 za silniční přejezd a vexli č.3! Zajede opět na kolej č.2 kde připojí Daak+Es a vytáhne opět za vexli č.3. Soupravu sune přes vexli č.3 a č.5 na manipulační kolej na konec do obvodu uhelných skladů. Opět se vrací zpět na kolej č.2 kde po vykonání telefonických náležitostí do Peček – odjíždí do této stanice. Podobným stylem by bylo prováděno i v případě návozu vozů pro sypké krmné komodity do zdejšího sila, častější objíždění ložených a prázdných vozů, případně jejich chvilkové odstavení na kusou kolej před stanicí z důvodu vytažení vozů z vlečky.

Cestou vlečky k silu

V tomto obvodu se nachází jedna rampa k mlýnu a mísírně, dále výsypný rošt pro vykládku vozů pro přepravu volně ložených obilných komodit. Na této koleji probíhala i samotná nakládka trubicovým přepravníkem. V případě, že bylo nutné některé vozy posunout v absenci motorové lokomotivy, býval zde instalován motorový navíjecí mechanismus, který díky kotevním kolíkům bylo možno za pomoci lan, ložené či prázdné vozy posunovat.

Dominanto zdejšího sila, je i dochovalá mísírna krmných směsí s mlýnem včetně hospodářské budovy v pozadí

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments