V době, kdy Karlovarský kraj vybíral svého dopravce na mariánskolázeňskou trať, začaly ještě další dvě soutěže. Tentokrát však nebyly v režii některého z krajů, nýbrž státu, který se rozhodl vypsat pilotní tendry na rychlíky.

Nabídl dvě linky: Plzeň–Most a Pardubice–Liberec. V obou případech se jezdilo převážně po neelektrizovaných jednokolejných tratích s poměrně nízkou rychlostí a spíše na kratší úseky. K tomu, aby vlakem lidé skutečně cestovali z Pardubic až do Liberce, byly ve srovnání se silniční dopravou příliš pomalé.

Nízkopodlažní zatím nejsou v kurzu, až později

Do obou soutěží se přihlásily České dráhy, Viamont a také Connex, což byla společnost se zahraničním pozadím, v Česku provozovala především autobusy, ale také jezdila s vlaky Železnice Desná.

V obou tendrech nakonec zvítězily České dráhy. Nabídly tehdy docela nové motorové vozy řady 843 ze Studénky, které vynikaly především velmi vyspělými podvozky, ačkoli oproti jednotkám Desiro, které nabízela konkurence, nebyly klimatizované ani nízkopodlažní. Rozhodující ale byla nabídnutá cena.

Mladá fronta DNES napsala, že zatímco Viamont žádal přes 50 milionů korun ročně, ČD chtěly méně než deset. Tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský hovořil o ceně o 20 procent nižší, než byla ta původní pro České dráhy.

Průběh a výsledky obou rychlíkových soutěží vzbudily velkou pozornost a částečně i nevoli. Překvapivé především bylo vyhlášení druhých kol, a to v době, kdy byly zveřejněny nabídky z prvního kola. Sdružení železničních společností reprezentující alternativní dopravce obvinilo ministerstvo, že tendr „ušilo na míru“ drahám, které mohly podseknout cenu. K tomu zřejmě opravdu došlo,

Nejvyšší kontrolní úřad označil ceny za podnákladové – ve smlouvách bylo jen 17 korun na kilometr v případě plzeňsko-mosteckých rychlíků a 41 korun za kilometr u pardubicko-libereckých rychlíků (později navýšeno o inflaci), oproti cenám kolem 80 korun na jiných trasách.

„Podle našich zkušeností se za tuto cenu taková trať provozovat nedá,“ zhodnotil ceny drah tehdejší předseda sdružení dopravců Jiří Mužík.

S velkým odstupem mu dal za pravdu i antimonopolní úřad. Loni – tři roky po vypršení vysoutěžených smluv – prohlásil, že České dráhy zneužily dominantní postavení a způsobily újmu Connexu a Viamontu. Proto jim nepravomocně udělil obří, 368milionovou pokutu.

Smělé plány a následný pád na dno

Přes rozpačitý výsledek rychlíkových soutěží se zdálo, že má stát a snad i některé kraje našlápnuto k tomu, aby se na železnici začalo soutěžit ve velkém. Z pohledu cestujících byly dosavadní tendry jednoznačným přínosem. Viamont posunul s pronajatými německými jednotkami dopravu mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi o dvě generace vpřed oproti starým motorovým vozům 810 a také z tratě Pardubice–Liberec se poroučely staré rychlíkové vagony, dráhy musely nasadit podstatně novější a pohodlnější soupravy, které slíbily v tendru.

Přesto se v soutěžení nepokračovalo. Karlovarský kraj ještě vyhlásil tři tendry, přičemž ty, které se týkaly tratí Cheb – Hranice v Čechách a Cheb – Luby u Chebu, dovedl do konce. Vyhrály České dráhy s jednotkami Regionova, které tak šly na západ Čech přednostně, ale poté vše na několik let umlklo.

LIBERALIZACE ŽELEZNICE 1: Dopravci v Česku bojují o zakázky už třináct let. Plány však byly ambicióznější

O soutěžích se občas sice hovořilo, občas se dokonce začal tendr připravovat, ale vše vyznělo do ztracena. Příznačný byl první pokus Libereckého kraje o veřejnou soutěž na železniční dopravu. „Když mu dopravci předložili cenu, kterou by za nasazení nových vlaků musel platit, soutěž raději zrušil,“ popsal tehdy náměstek generálního ředitele Českých drah Petr Moravec.

Liberecko pokusných králíkem

Přesto to byl právě Liberecký kraj, který strnulou liberalizaci železnice trochu rozhýbal. Jednak vyhlásil v roce 2008 soutěž na tzv. Jizerskohorskou železnici, jednak se o několik měsíců dříve podílel i na mezistátní soutěži na provozovatele vlaků z Liberce do Rybniště přes německou Žitavu a Varnsdorf.

Tato mezistátní soutěž byla zajímavá mimo jiné tím, že se do ní nepřihlásily České dráhy – ani samy, ani ve spolupráci se svým německým protějškem DB, který šel do výběrového řízení samostatně. Vítězem se však stala společnost Vogtlandbahn, která pak od roku 2011 (resp. prosince 2010, kdy se měnil jízdní řád) začala provozovat vlaky pod značkou Trilex.

Druhá soutěž se týkala tratí z Liberce do Harrachova, přes Frýdlant do Černous a Jindřichovic pod Smrkem a odbočných tratí Smržovka – Josefův Důl a Raspenava – Bílý Potok. Celkem šlo o 111 kilometrů.

Přihlásili se nakonec tři dopravci: České dráhy, Viamont a Arriva. Původně se chtěla zúčastnit také Student Agency spolu s francouzským Keolisem, ale společnou přihlášku firmy stáhly. Vyhrály pak České dráhy, které nabídly nejnižší cenu. Částka 105 korun na kilometr tím více znevěrohodnila rychlíkové tendry z roku 2006, na druhé straně sama již působila podstatně věrohodněji. Výsledek ostatně nikdo nenapadl.

Motoráky 810 zatím stále v kurzu

Soutěž přinesla zásadní změnu, místo starých motorových vozů 810, případně Regionov začaly mezi Frýdlantskem, Libercem a Harrachovem jezdit nové, nízkopodlažní a klimatizované motorové vozy Regioshuttle.

Zdálo se, že liberecký příklad potáhne a brzy ho napodobí další kraje. Plzeňský kraj ostatně ještě v roce 2009 vypsal tendr na trať z Plzně do Domažlic, odbočnou lokálku do Heřmanovy Huti a také na trať Plzeň–Blatno. Vše ale skončilo příznačně. Do soutěže se přihlásily České dráhy, Viamont, Regiojet a také ČSAD Jablonec. Zrušení tendru kraj nevysvětlil, pouze v tiskové zprávě sdělil, že „rozhodnutí koresponduje s usnesením vlády 1132/2009 a memorandem mezi kraji a ministerstvy financí a dopravy“.

Zmíněné memorandum vzniklo v roce 2009 v situaci, kdy dráhy po oddělení osobní a nákladní dopravy náhle požádaly kraje o mnohem vyšší částky na úhradu prokázaných nákladů, než chtěly dříve. Hrozilo rozsáhlé rušení regionálních tratí, vláda však nakonec slíbila krajům, že jim rozdělí dodatečné 2,6 miliardy. Memorandum však vyžadovalo, aby kraje měly na regionální železniční dopravu předem uzavřené dlouhodobé smlouvy (což do té doby nebylo zvykem). Ze sdělení Plzeňského kraje tedy vyplývalo, že se obával, že by tendr nestihl včas uzavřít.

Majitel Student Agency Radim Jančura však hovořil o tlaku drah. „ČD na Plzeňský kraj tlačily, aby byl tendr zrušen. My jsme dali nižší cenu a nové moderní soupravy, které na české železnici nikdy nejezdily,“ řekl po zrušení soutěže. Jisté je, že na všech tratích dodnes jezdí České dráhy, ovšem z Plzně do Domažlic i do Blatna posílají od roku 2014 nové motorové jednotky.

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na